Po konci druhé světové války se v ohrožení života nacházelo velké množství dětí. Nehledě na jejich národnost a roli, jakou hrála jejich země v konfliktu, jim nabídl pomoc Dětský fond Organizace spojených národů, UNICEF. „Nepřátelské děti neexistují,“ popsal poslání fondu jeho první ředitel Maurice Pate. Co začalo jako záchrana životů, se za tři čtvrtě století práce organizace přetavilo v ochranu práv, rozvoj a narovnání podmínek dětí po celém světě. UNICEF vznikl před 75 lety, 11. prosince 1946.
V roce 1946 existovalo jen málo zemí, které nebyly poznamenány událostmi první poloviny dvacátého století. V Evropě začaly dva mimořádně ničivé konflikty, které se rozšířily do velké části světa, zanechaly po sobě desítky milionů obětí a několikrát překreslily mapy celých kontinentů. Válečné hospodářství zplundrovalo mnohá odvětví, letecké pumy zničily infrastrukturu i města, šířily se nemoci, bída a hlad.
Lidé přišli o blízké, domovy, práci i peníze a stál před nimi nelehký úkol vypořádat se s následky válečného běsnění. V obtížných situacích se ocitly rodiny s dětmi i děti bez rodin. Pomoci právě těm nejzranitelnějším se rozhodli zástupci Organizace spojených národů (OSN), kteří v závěru roku 1946 založili Dětský fond OSN, tedy UNICEF.
První poválečná léta se fond soustředil hlavně na pomoc v Evropě. Ve dvanácti zemích za čtyři roky zásoboval pět milionů dětí jídlem a oblečením, osm milionů jich naočkoval proti tuberkulóze a přispěl i k obnovení zničené infrastruktury na výrobu a distribuci mléka.
Od padesátých let se fond začal zaměřovat nejen na okamžitou pomoc v postižených regionech, ale i na dlouhodobá řešení problémů. Namístě tak už nebylo zajistit jen přežití dětí, ale také jejich prosperitu. Například kromě rozdělování jídla přímo hladovějícím začal fond zemím radit, jak zajistit vlastní potravinovou produkci, která přitom nevyžaduje vysoké náklady. Nesoustředil se jen na potírání nemocí, ale začal zabraňovat jejich šíření zlepšováním hygienických podmínek.
Nobelova cena visela na tmavé zdi
UNICEF vnímal děti jako hybatele budoucích ekonomických a společenských změn. „Blaho dnešních dětí je neodmyslitelně spjato s mírem zítřejšího světa,“ řekl ředitel UNICEF Henry Labouisse. Fond se proto začal soustředit na vzdělávání, školil ale i samotné učitele, propagoval zapojení moderních technologií a rozvíjení užitečných dovedností.
V roce 1965 fond získal Nobelovu cenu za mír. „Ujistili jste nás, že pokaždé, když UNICEF dá dnešním dětem šanci vyrůst v užitečné a šťastné občany, přispěje tím k odstranění některých zárodků napětí ve světě a budoucích konfliktů,“ okomentoval cenu Labouisse.
K ocenění se po několika dekádách vrátila také pozdější ředitelka fondu Carol Bellamy během svého proslovu v roce 2001 v Oslu. „Jsem hrdá na to, že jsme dostali Nobelovu cenu. Když jsem se do UNICEF dostala, visela na velmi tmavé zdi. Říkali, že nechtějí, aby nám ji někdo ukradl. Ujistila jsem je, že nikdo ani neví, že ji máme,“ vtipkovala.
Rozpočet fondu dnes dosahuje bilionů korun
UNICEF je dnes nejviditelnější ne kvůli řadě mezinárodních ocenění, ale hlavně díky rozsáhlé činnosti. Působí celkem ve 190 zemích světa. Jeho rozpočet dosahuje 7,2 miliardy dolarů (asi 162,8 bilionu korun). Skládá se pouze z příspěvků od vlád a soukromých dárců. Dary z veřejného sektoru tvoří asi tři čtvrtiny příjmů, fond spolupracuje také s mezinárodními korporacemi i menšími firmami.
UNICEF také dlouhodobě vybírá peníze prostřednictvím kampaní. Organizaci například propaguje několik fotbalových klubů, které její logo umístily na dresy hráčů. Během Haloweenu také děti v některých zemích při koledování místo sladkostí vybírají peníze, ve spolupráci s leteckou společností zase fond sbírá od cestujících mezinárodních letů přebytečné drobné jakékoliv měny.
Tato kampaň s názvem Change for Good se stala předmětem sporu mezi UNICEF a obchodním řetězcem Tesco v Irsku, který použil stejný slogan v reklamě. Ředitelka irské pobočky UNICEF Melanie Verwoerd uvedla, že „nedokáže pochopit, proč společnost s mnohamilionovým eurovým rozpočtem na reklamu považuje za nezbytné použít slogan dětské charity“, aby jí řetězec odpověděl, že se „UNICEF nemusí obávat jakéhokoliv zmatení zákazníků“.
Od fondu se odklonil Vatikán, britská vláda kritizovala potravinovou pomoc
Nejedná se ale o jediné s fondem spojené kontroverze. S rozšiřováním aktivit během let začal UNICEF propagovat také plánované rodičovství, což zahrnuje i používání antikoncepce a přístup k bezpečným potratům. Kvůli tomu od roku 1996 chybí na seznamu dárců Vatikán.
Do sporu se dostal UNICEF nedávno také s vládou Spojeného království. Kvůli epidemii covidu-19 se v zemi zhoršila finanční situace řady rodin, až v každé páté mohou podle fondu děti hladovět. Během loňské zimy a Vánoc proto UNICEF distribuoval ohroženým rodinám jídlo.
„Je skandální, že UNICEF, který se má starat o lidi v nejchudších zemích světa, kde jsou hladomory a občanské války, takto sbírá laciné politické body,“ reagoval v britském parlamentu konzervativec Jacob Rees-Mogg. Podle UNICEF šlo ale o pomoc potřebným. „Členové jedné z rodin měli během doručování v očích slzy vděku, jejich kuchyně totiž zela prázdnotou,“ řekl Chris Foster z fondu pro BBC.
Pandemie jako historická krize
Problémy spojené s pandemií zaměstnávají UNICEF po celém světě. I když děti nepatří mezi virem ohrožené skupiny, dopadají na ně vládní opatření. Uzavření škol podle fondu zasáhlo 94 procent žáků a studentů, třetina jich přitom nemá prostředky ke vzdělávání na dálku.
Děti jsou také více vystaveny psychické zátěži v rodině a snadněji zneužitelné, řada domácností je ohrožena chudobou. Kvůli omezené lékařské péči se zvýšil počet mrtvě narozených dětí, životy dalších ohrožuje horší přístup k základnímu očkování.
Podle fondu je pandemie milníkem v historii lidstva. Ale i před 75 lety, kdy byl UNICEF založen, se svět nacházel uprostřed historické krize. „Stejně jako dnes byl rozsah výzev, kterým děti světa čelí, skličující. V průběhu dekád ale UNICEF s vládami a dalšími partnery dokázali změnit hranice možného,“ uvedla organizace.
UNICEF proto například distribuuje očkovací látky a zdravotnický materiál do rozvojových zemí. Snaží se tak zmírnit dopady pandemie na děti a dát jim šanci vyrůst v užitečné a šťastné občany.
