Neonacistický Zlatý úsvit zřejmě skončí bez peněz

Atény - Řecký parlament odložil na úterý hlasování o odebrání státní finanční podpory politické straně zapojené do zločinecké aktivity. Opatření je namířeno proti neonacistům ze Zlatého úsvitu. Šest z osmnácti poslanců této strany bylo obviněno z příslušnosti ke „zločinnému spolčení“ nebo řízení takové organizace. Obvinění souvisí s vyšetřováním vraždy levicového aktivisty a populárního zpěváka Pavlose Fisase z poloviny září.

Předpokládá se, že poslanci, kteří se ve středu hladce shodli na odebrání imunity šesti svým neonacistickým kolegům, plán nakonec schválí. „Žádná z ostatních stran nechce se Zlatým úsvitem spolupracovat,“ konstatovala zpravodajka ČT Hana Scharffová. Odklad způsobilo to, že se dosud nestačili k záležitosti vyjádřit u řečnického pultu všichni zaregistrovaní zákonodárci.

Poslanci zákaz narychlo procpali k nesouvisejícímu zákonu

Kritiku u velké části politiků ale vyvolává skutečnost, že zákaz má být na poslední chvíli prosazen formou „přílepku“ ke zcela nesouvisejícímu zákonu o životním prostředí, energiích a klimatických změnách.

Vládní strany ale argumentují tím, že pokud je třeba na neonacisty obviněné mimo jiné z odpovědnosti za politickou vraždu levicového aktivisty citelně udeřit co nejrychleji, pak jiná možnost není. Procedura schvalování příslušného zákona o politických stranách by se totiž protáhla na měsíce, což se jim nyní zdá neúměrně dlouho.

„Pro svou propagandu a aktivity jako rozdávání jídla zadarmo čistokrevným Řekům nebo darování krve potřebuje Zlatý úsvit určité zdroje. A zdroje, které straně dává stát v rámci financování politických stran, nejsou zanedbatelné,“ poznamenala Scharffová.

Stát dává Zlatému úsvitu 500 tisíc eur (více než 10 milionů korun). „Jedná se o významný příjem pro stranu, která byla ještě nedávno marginální,“ podotkla Scharffová. Strana ale získala v minulých volbách na svou stranu 7 procent voličů. Před vraždou zpěváka se podpora vyhoupla až na 13 procent – teď ale zase o polovinu klesla.

Vyšetřující soudci před časem nařídili kontrolu financování strany. „Zřejmě tu jde o inspiraci v Německu, kde se sice takovou stranu nepodařilo zakázat, ale oslabily ji její vlastní finanční skandály, jež úřady potrestaly vysokou pokutou. V Řecku se hovoří o tom, že se Zlatý úsvit financuje z vydírání podnikatelů a praní špinavých peněz,“ dodala Scharffová.

4 minuty
Telefonát Hany Scharffové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 7 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 46 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 47 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...