Hamburk - V Německu výrazně přibývá žadatelů o azyl, oproti loňskému roku je jich skoro dvojnásobek. Politici hrozí, že země nápor nezvládne. Zatímco v Berlíně se proti nově příchozím demonstruje, v Hamburku zachránili běžence před deportací stovky dobrovolníků. Místo na ulici bydlí uprchlíci v jednom z kostelů.
V kostele u hamburského přístavu našlo dočasné ubytování asi 80 uprchlíků z Libye. Podpořit je přišly stovky solidárních Němců. „Co minutu někdo přišel s darovaným oblečením nebo do kostela přinesl něco jiného - jídlo, koláč,“ říká místní pastor Martin Paulekon.
Jedním z uprchlíků je mladík Mohamed. Před třemi lety odešel z Nigeru pracovat do Libye. Pak ale vypukla válka. „Každý den tam ozbrojenci někoho zabili,“ říká. Následoval riskantní útěk přes moře do Itálie. Mohamed a ostatní tvrdí, že se jich tamní úřady pokusily zbavit; údajně jim daly několik set eur a poslaly je dál do Evropy. Nakonec skončili bez prostředků na ulicích Hamburku. Radnice je chtěla poslat zpátky, ujala se jich ale farnost.
Dočasní obyvatelé hamburského kostela jsou jen špičkou ledovce v moři uprchlíků, která se valí na Německo. Od začátku roku je jich přes 43 tisíc, oproti loňsku skoro dvojnásobek. Do Německa míří například kvůli válkám v Sýrii a Afghánistánu, nejčastěji ale o azyl žádají Čečenci - včetně stovek potenciáně nebezpečných islamistů. „Je to alarmující. Pobyt lidí, kteří nemají na azyl nárok, musí být co nejrychleji ukončen,“ reaguje ministr vnitra Hans-Peter Friedrich. Aktivisté ale ministrovi vyčítají, že si těsně před volbami pohrává se strachem z cizinců.
Ty nepřijímají zdaleka všude tak otevřeně jako v Hamburku. Otevření azylového centra uprostřed panelákového sídliště ve východním Berlíně vyvolalo několikadenní protesty místních obyvatel.
Hamburčané naopak chodí uprchlíky učit německy nebo s nimi alespoň hrát fotbal. V kostele mohou nezvyklí návštěvníci zůstat nejdéle do října, pak už tu bude příliš zima. Kam se na své cestě vydají dál, zatím nevědí.
