Německo má o Amriho vině jasno. Pomohly balistické zkoušky i gesta na kameru

3 minuty
Nové detaily vyšetřování potvrzují pachatele útoku v Berlíně
Zdroj: ČT24

Spolkové úřady definitivně potvrdily vinu Tunisana Anise Amriho za útok na vánočním trhu v Berlíně. Podle prokurátorů zbývá zjistit, zda mu někdo pomáhal nebo o jeho plánech dopředu věděl. V této souvislosti skončil ve vazbě známý Amriho, který se s ním podle vyšetřovatelů viděl večer před útokem.

Šestadvacetiletý zadržený Tunisan se s Amrim podle vyšetřovatelů znal nejpozději od konce roku 2015. Po zatím poslední razii v ubytovnách pro běžence a dalších bytech se prokázal jejich kontakt i těsně před útokem.

„Vyšetřování odhalilo, že se potkali den před útokem v restauraci v berlínské čtvrti Gesundbrunnen a dlouho spolu mluvili,“ zmínila mluvčí Spolkového státního zastupitelství Frauke Köhlerová.

Policejní razie v jedné z ubytoven
Zdroj: ČT24

Stejně jako o Amriho se o něj úřady zajímaly už dřív kvůli možnému zneužívání sociálních dávek a také podezření z přípravy teroristického útoku. To se ale nepotvrdilo.

Amriho zastřelili několik dní po útoku italští policisté nedaleko Milána. Italská policie během středy potvrdila, že Amri po nich před tím střílel stejnou zbraní, jaká byla použita při vraždě polského řidiče kamionu, s nímž atentátník následně najel na vánoční trhy. Totožnost zbraní prokázaly balistické zkoušky.

Balistické testy poskytnuté italskou policií
Zdroj: ČT24

Vyšetřování postoupilo v detailech. Dokázalo, že zbraň, ze které Amri vystřelil na policisty v Miláně, je stejná, jakou hodiny před útokem v Berlíně zastřelil polského řidiče kamionu.

Krátce po útoku ho navíc zachytila bezpečnostní kamera uvnitř berlínského nádraží Zoo. Podle státního zastupitelství se do ní Amri vědomě podíval a ukázal gesto typické pro teroristy takzvaného Islámského státu.

Zbraň, kterou Amri použil v Berlíně i Miláně
Zdroj: ČT24

I proto není podle německých úřadů o vině Amriho pochyb. Vedle odhalení možných kompliců ale stále zbývá zjistit, proč se tajným službám ztratil z dohledu, když ho ještě loni v únoru považovaly za nebezpečného.

Věrnost Islámskému státu i problémová minulost

Tunisan dříve slíbil věrnost teroristickému hnutí Islámský stát (IS) a jeho vůdci abú Bakru Bagdádímu. Příslušné video zveřejnila agentura Amak, přes kterou islamisté komunikují. Na zhruba tříminutovém záznamu Amri také vyzval k dalším útokům v Evropě, což má podle něj být odplata za křižácké bombardování muslimů.

Amri byl jedním ze zhruba 550 islamistů, které spolkové ministerstvo vnitra eviduje jako nebezpečné. Polovina z nich je mimo Německo a 80 sedí za mřížemi. Tam má podle obžaloby nově putovat i Syřan obviněný z toho, že v metropoli pro teroristy tipoval cíle. 

Do Itálie Amri připlul v roce 2011 spolu s dalšími desítkami tisíc mladých Tunisanů, kteří vlast opustili během protivládních nepokojů. V italském vězení pak za žhářství a vyhrožování strávil tři a půl roku.

Během výkonu trestu dostával opakovaně napomenutí kvůli špatnému chování, šikanování ostatních vězňů a vyvolávání rebelií. Z tohoto důvodu byl také často překládán do jiných zařízení, celkem prošel na Sicílii šesti káznicemi.

Z Itálie odjel přes Švýcarsko do Německa, kde byl od roku 2015. V Německu, kde neúspěšně žádal o azyl, se očividně připojil k radikálním islamistům. Amriho rodina o něm uvedla, že v Tunisku nebyl nijak nábožensky založený, pil alkohol a nemodlil se.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tunisan nejméně jednou přímo komunikoval s Islámským státem a na internetu hledal, jak vyrobit výbušniny. O tom všem podle listu Süddeutsche Zeitung úřady dobře věděly, a proto riziko podcenily. Deník na webu zmínil, že Amri byl v hledáčku úřadů více než rok. 

Loni v červenci se o Amrim jednalo například při dvoudenním zasedání protiteroristického střediska GTAZ. Tehdy se zvažovala možnost jeho okamžité deportace, k níž ale Německo nakonec nepřistoupilo. Podle SZ tak byla promarněna patrně největší šance, jak Amriho plány včas překazit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 5 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 28 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 37 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...