Berlín – Německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) sleduje zhruba třetinu poslanců za opoziční Levici, včetně některých nejvýše postavených představitelů této marxisticky orientované parlamentní strany. To pobouřilo ministryni spravedlnosti Sabine Leutheusserovou-Schnarrenbergerovou, ministr vnitra Hans-Peter Friedrich ale postup BfV hájí. Politiky Levice přitom přirovnal k neonacistické Národnědemokratické straně Německa (NPD).
V hledáčku kontrarozvědky se ocitlo 27 z celkem 76 poslanců Levice, mezi nimi i šéfka strany Gesine Lötzschová, předseda poslanecké frakce Gregor Gysi a místopředsedkyně Spolkového sněmu Petra Pauová. „BfV tak pouze plní svou zákonnou povinnost,“ vysvětloval Friedrich. „Existují závažné důkazy, že jsou v Levici tendence, které jsou v rozporu s ústavou,“ dodal.
Představitelé Levice požadují okamžité zastavení sledování svých straníků a pohrozili iniciováním vytvoření parlamentního vyšetřovacího výboru. „Oni žijí ještě v dobách studené války. Nikdo jim neřekl, že NDR už neexistuje,“ kritizoval kontrarozvědku Gysi, který býval členem východoněmecké komunistické strany a údajně donášel její tajné policii Stasi.
Levice vznikla v roce 2007 spojením postkomunistické Strany demokratického socialismu a Volební alternativy práce a sociální spravedlnosti. Za svůj cíl si vytyčila překonání kapitalismu a nastolení demokratického socialismu.
„Pokud by BfV nemohl sledovat, co dělají poslanci, musel by ukončit i sledování vrcholných funkcionářů NDP v parlamentech. A k tomu nemůže dojít,“ nepřímo přirovnal ministr vnitra levicové opoziční poslance k činovníkům kontroverzní krajně pravicové formace, která má své zástupce ve dvou zemských sněmech. Na stranu ministra vnitra se naopak postavili politici unie křesťanských demokratů a socialistů (CDU/CSU) kancléřky Angely Merkelové. Generální tajemník CSU Alexander Dobrindt dokonce vyzval k rozšíření sledování na celou poslaneckou frakci postkomunistů.
Friedrich se pokusil roztržku zmírnit prohlášením, že BfV politiky Levice nešpicluje, ale jen sleduje jejich činnost na základě vyhodnocování veřejně dostupných projevů a článků. Toto tvrzení však zpochybnil šéf kontrarozvědky spolkové země Dolního Saska Hans-Werner Wargel, který otevřeně řekl, že jeho úřad používá i „zpravodajské prostředky“. Mezi ty patří například odposlouchávání telefonů.
