Německá církev zavedla horkou linku pro oběti zneužívání

Berlín - Katolická církev v Německu zřizuje horkou telefonickou linku pro oběti sexuálního zneužívání. Snaží se tak vyrovnat se skandálem, který letos vyplul na povrch. Ozvaly se stovky lidí, kteří tvrdí, že je jako děti kněží zneužívali. Církev kritizují, že o problému věděla a zametala ho pod koberec. Do Velikonoc chce spolková vláda ještě přijít s celým katalogem opatření, která by do budoucna pomohla podobným případům předcházet. Církev tak reaguje na narůstající počty případů zneužívání dětí katolickými duchovními.

Němečtí biskupové říkají, že horká linka je určená nejen obětem, ale i případným pachatelům. Obětí sexuálního zneužívání se od konce ledna po celém Německu přihlásilo už přes 250 a telefonická linka je jedním z prostředků, kterými chce skandálem zasažená církev přispět k odhalování tohoto letitého nešvaru a pomáhat postiženým. Těm budou na bezplatném čísle 0800-1201000 k dispozici psychologové a poradci, a to vždy od úterý do čtvrtka mezi 13:00 a 20:30.

Rakušané požadují finanční odškodnění

V Rakousku vzniklo sdružení Oběti církevního násilí, které se snaží sehnat peníze na odškodnění pro oběti zneužívání. Jedním z mnoha desítek Rakušanů, kteří obvinili katolické duchovní ze sexuálního násilí, je Klaus Fluch. „Farář z naší obce se provinil na mě a mnoha dalších dětech, chlapcích kolem deseti let. Šlo o sexuální zneužívání nejtěžšího kalibru a také psychické a fyzické týrání,“ popisuje Fluch.

Dnes 47letý technik měl těžce nemocnou matku, otec ho často nechával na faře ve štýrské obci Sankt Gallen přes noc. V dospělosti měl deprese. Teď těžce nese reakce nejvyšších představitelů církve na vlnu odhalení. „Jsou to všechno jen svatouškovské kecy, mimo veškerou realitu. Já už ty omluvy nemůžu ani slyšet,“ zlobí se Fluch.

Požaduje odškodnění a vstoupil do nově založeného sdružení, které s pomocí právníků připravuje návrh na mimosoudní vyrovnání. „Církev určitě nechce, aby se tento skandál ještě zhoršil, proto předpokládám, že přistoupí na odpovídající částky odškodnění,“ říká právník sdružení Oběti církevního násilí Werner Schostal.

Vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn ustavil komisi, která má posuzovat mimo jiné i finanční nároky obětí zneužívání. Původně jim přitom vzkázal, že musejí žalovat jednotlivě své trýznitele. „Když vstoupíte do řádu či kláštera, tak se zřeknete majetku. Proto chtít, aby oběti odškodňovali nemajetní pachatelé, je podle mě krátkozraké a právně pochybné,“ dodává Schostal.

Do případu vtažen i papež

Zneužívání dětí otřáslo v minulých týdnech církví v řadě evropských států. Nepřímému spojení s některými případy se nevyhnul ani papež Benedikt XVI. Ten podle amerického listu The New York Times o zneužívání věděl a podílel se na jeho zamlčování. Benedikt XIV. vydal pastýřský list, v němž chování kněží odsoudil. To ale věřícím nestačí, postrádají omluvu a ostřejší postihy.

Jeff Anderson, advokát obětí zneužitých kněžími:

„Všechny cesty a odpovědnost za skandál a jeho zakrývání vedou do Říma.“

Papež Benedikt XVI. při víkendové mši prohlásil, že jeho víra mu dává odvahu, aby nebyl zastrašen kritiky. Vatikánský deník útoky na papeže označil za nízký pokus pošpinit jeho osobu za každou cenu. Němečtí biskupové se kromě nové horké linky shodli taky na přepracování církevních směrnic pro objasňování sexuálního zneužívání. Hotové by měly být do konce srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zůstat, či odejít? Strasti vysídlených sester z Donbasu popsali Reportéři ČT

Vleklá válka s Ruskem staví řadu Ukrajinců před obtížné dilema, zda opustit své domovy. Podle místních úřadů je v současnosti vysídlených 4,6 milionu lidí. Těžké rozhodnutí učinily i tři sestry z Doněcké oblasti, které prožily klidných šedesát let na svém hospodářství, než jim rodnou půdu začaly spalovat ruské útoky. Některá zvířata při útěku nedokázaly zachránit. Osud tří Ukrajinek zmapovala pro pořad Reportéři ČT zpravodajka Darja Stomatová.
před 45 mminutami

V Ženevě budou USA, Ukrajina a Rusko jednat o možném klidu zbraní

Americká, ukrajinská i ruská delegace míří do Ženevy. Cílem jednání je dlouho vyhlížený klid zbraní. Řeč má být i o návrhu USA na zřízení nárazníkového území na Donbasu. Rusko chce také probrat územní otázky, s útoky proti Ukrajincům ale nepřestává ani krátce před ženevskou schůzkou. A podle ukrajinských tajných služeb chystá další údery na energetiku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že takové útoky dohodu ztěžují. K tématu se také vyjádřil ředitel Pražského centra pro výzkum míru Michal Smetana. „Rusko aktuálně necítí žádný velký tlak, aby bylo nuceno přistoupit na diplomatické kompromisy k ukončení rusko-ukrajinské války. Nadále tak trvá na svých maximalistických požadavcích,“ míní Smetana. Rozhovor moderovala Hana Scharffová.
před 55 mminutami

FBI odmítla spolupracovat s Minnesotou v případu zastřelení Prettiho

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nebude sdílet informace a důkazy s vyšetřovateli státu Minnesota v případu zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho federálními imigračními agenty v Minneapolisu. FBI minulý týden oznámila minnesotskému úřadu kriminálního vyšetřování (BCA), že s ním na vyšetřování nebude spolupracovat. BCA to uvedl ve svém pondělním prohlášení.
před 58 mminutami

Rozpoznávací nástroje dokáží odhalit deepfake videa. Většinou jsou ale placené

Umělou inteligenci využívají i „ochránci internetu“. Ty nejlepší rozpoznávací nástroje totiž dokáží ve většině případů odhalit i videa vytvořená nebo upravená pomocí AI, která už lidi přelstí. S nárůstem podvodů a deepfake videí jsou tyto technologie stále důležitější. Většina takových nástrojů je ale placená a ty ve verzích zdarma obvykle tak dobře nefungují. Podobné nástroje proto zatím mají jen ti největší hráči v oblasti kyberbezpečnosti. Podle odborníků ale jejich počet poroste. Důležitý stále zůstává i kontext. I tady nicméně dokáží nástroje pomoci. Třeba rozpoznat, kdo na videu mluví, nebo analyzovat informace ve videu a s pomocí AI je pak srovnat s realitou.
před 2 hhodinami

ICE nelegálně uvěznil skoro čtyři a půl tisíce lidí, rozhodly soudy

Stovky amerických soudů po celých USA nezávisle na sobě rozhodly, že Imigrační a celní úřad Spojených států amerických (ICE) od října minulého roku nelegálně uvěznil přes 4400 lidí. Federální úřad po nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta výrazně zpřísnil přístup k imigrační politice. I přes soudní rozhodnutí pokračuje tamní vláda v zatýkáních a masivních deportacích, což dále zahlcuje soudní systém. Do konce roku má navíc ICE utratit 38,3 miliardy dolarů na výstavbu detenčních center po celé zemi.
před 4 hhodinami

Střelba na hokeji v USA má nejméně dvě oběti

Nejméně tři mrtvé, včetně podezřelého, si vyžádala střelba během pondělního hokejového utkání mládežnických týmů v Pawtucket v americkém státu Rhode Island na severovýchodě USA. Další tři lidé byli hospitalizováni v kritickém stavu, oznámily agentury s odvoláním na policii.
před 5 hhodinami

Trump varuje Teherán před následky, pokud nepřistoupí na dohodu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se nepřímo zúčastní rozhovorů s Íránem, jejichž další kolo má v úterý začít v Ženevě. Varoval Teherán před následky, pokud nebude ochoten se dohodnout o svém jaderném programu.
před 7 hhodinami

Nebe nad Kyjevem pomáhají střežit i američtí a nizozemští piloti, píše web

Nebe nad Kyjevem pomáhají střežit i veteráni amerického a nizozemského letectva. Spolu s ukrajinskými letci působí v letce vyzbrojené stíhačkami F-16, která zasahuje hlavně proti ruským střelám s plochou dráhou letu a ruským dronům, napsal francouzský server Intelligence Online.
před 10 hhodinami
Načítání...