Německá AfD hledá jedničku kandidátky. Šéfové strany ji do voleb vést nechtějí

Předsedkyně německé pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová nechce jít do zářijových voleb do Spolkového sněmu jako hlavní kandidátka své strany. Politička to oznámila prostřednictvím prohlášení na videu. Pozice jedničky na kandidátce některé ze stran v Německu znamená, že dotyčný politik se zároveň uchází o kancléřský post. Často, ale ne vždy, to bývají předsedové stran. Volebním lídrem AfD nechce být ani spolupředseda Jörg Meuthen.

Podpora protiimigrační strany v poslední době spíše klesala. Ve středu zveřejněný průzkum agentury Forsa jí přisuzuje osm procent, podle agentury INSA má desetiprocentní podporu. Volební preference se této straně snižují s poklesem náporu uprchlíků, ale ve volbách 24. září má velkou šanci dostat se poprvé do Spolkového sněmu.

Petryová oznámila nejen to, že nechce být jedničkou na kandidátce, ale i to, že se nebude podílet na činnosti užšího volebního týmu.

Spolupředseda AfD Jörg Meuthen médiím řekl, že ho rozhodnutí Petryové překvapilo. Dopředu o něm prý netušil. Ani Meuthen se nechce stát volebním lídrem. Kdo stranu do zásadního zářijového hlasování povede, tak není vůbec jasné. Podle Meuthena ale bude snadné najít na víkendovém sjezdu v Kolíně nad Rýnem kvalitního člověka do čela kandidátky pro spolkové volby.

Spolupředseda AfD Jörg Meuthen
Zdroj: Reuters/Wolfgang Rattay

Nejsilnější politickou silou v Německu zůstává unie konzervativních stran CDU/CSU, její náskok před sociální demokracií (SPD) ale není velký. Nyní by unii v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou volilo 36 procent Němců, zatímco SPD v čele s expředsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem 30 procent.

Šéfa bavorské AfD sleduje kontrarozvědka

Předseda bavorské organizace AfD se dostal do hledáčku německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který plní funkce kontrarozvědky. Petr Bystroň, syn českých exulantů, podle BfV opakovaně vyjádřuje sympatie krajně pravicovému hnutí, informovala agentura DPA.

Bystroň se stal objektem zájmu německé kontrarozvědky kvůli podpoře organizace Identitární hnutí Bavorsko (IBB). Podle BfV toto uskupení „vykazuje silnou příbuznost s nacionalistickou ideologií krajní pravice“.

Bystroň podle předsedy bavorského Zemského úřadu pro ochranu ústavy (LfV) Burkharda Körnera v minulosti označil IBB za „skvělou organizaci“, jejíž akce jsou „inteligentní“ a zasluhují respekt. „AfD musí být ochranným štítem Identitárního hnutí,“ citoval Körner Bystroně. Předseda bavorské AfD si je podle něj dobře vědom, že zemská kontrarozvědka IBB sleduje kvůli podezření z porušování ústavního pořádku, přesto na její podpoře trvá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael vyloučil přímé jednání s Libanonem v příštích dnech

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.
12:55Aktualizovánopřed 16 mminutami

Příznivci Orbána i Magyara vyšli do ulic Budapešti

Ulice Budapešti zaplnily davy lidí. Jak maďarský premiér Viktor Orbán, tak i jeho politický soupeř Péter Magyar předtím vyzvali své stoupence, aby vyšli a tím předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně.
13:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa z nouzových rezerv bude na trhu v Evropě až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
před 1 hhodinou

Izrael ve velkém udeřil na Írán. Rijád i Emiráty likvidovaly drony

Izrael oznámil vlnu rozsáhlých úderů na cíle na západě Íránu. Útoky hlásí i jihoíránský Šíráz, píše al-Džazíra s odkazem na agenturu Tasním, která je kontrolována íránskými revolučními gardami. Saúdská Arábie tvrdí, že zachytila čtrnáct íránských dronů u Rijádu a v ropných regionech. Teherán odpovědnost odmítl a vyzval k vyšetření útoků na civilní oblasti. Izrael hlásí za poslední den přes sto zraněných.
11:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán je ochoten jednat o příměří, řekl Trump. Sám zatím dohodu odmítá

Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu, řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajskou televizí NBC News americký prezident Donald Trump. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít. Podmínky navrhované Íránem zatím nejsou dost dobré. Jaké konkrétní podmínky by měla případná dohoda splňovat, však neupřesnil.
03:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Rakousku útočník s nožem zabil jednoho muže a dalšího těžce zranil

V centru rakouského města Linec v sobotu večer útočník s nožem pobodal dva muže z Afghánistánu, kteří se ho pokoušeli uklidnit. Jeden z nich krátce po převozu do nemocnice zemřel, druhý utrpěl těžká zranění, napsaly s odvoláním na policii agentury APA a DPA. Policie útočníka krátce po činu zadržela, zřejmě nejednal z politických důvodů.
01:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelské síly zabily na Západním břehu rodinu, uvedly palestinské úřady

Izraelské síly v neděli zabily na okupovaném Západním břehu Jordánu čtyřčlennou palestinskou rodinu, prohlásily podle agentury Reuters palestinské zdravotní úřady. Ty rovněž oznámily smrt dalšího Palestince, kterého měli zabít izraelští osadníci. Izraelská armáda uvedla, že zprávy prověřuje.
07:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 7 hhodinami
Načítání...