Němci věděli, kde se po válce skrývá Eichmann

Berlín – O úkrytu nacistického zločince Adolfa Eichmanna věděla německá tajná služba už v roce 1952, tedy osm let před tím, než ho v jižní Americe dopadli Izraelci. Představitelé organizace ale proti Eichmannovi nic nepodnikli. Svědčí o tom dokument, který na příkaz soudu zveřejnila Spolková zpravodajská služba (BND). Píše o tom německý deník Bild. Středisko Simona Wiesenthala nyní požaduje zveřejnění všech archivních informací německé rozvědky o nacistech.

Jeden z hlavních představitelů nacistického režimu, architekt holokaustu Adolf Eichmann, utíkal po válce před spravedlností. Podle nově zveřejněných dokumentů už v roce 1952 věděla Gehlenova organizace, tehdejší německá tajná služba, kde se nacistický zločinec ukrývá. „Standartenführer Eichmann se nenachází v Egyptě, ale zdržuje se pod falešným jménem Clement v Argentině. Adresu E. zná šéfredaktor německých novin v Argentině Der Weg,“ stojí na archivním kartotéčním lístku.

V krátkém záznamu byly sice hned dvě chyby – v krycím jméně (Eichmann se ukrýval pod jménem Ricardo Klement) a udané hodnosti - to nejpodstatnější však bylo správně. Historikové nad novým objevem zajásali. „Tento kartotéční lístek je skutečná senzace. To, že západoněmecká tajná služba věděla osm let před Eichmannovým zatčením o jeho úkrytu, nebylo dosud známo,“ říká historička Bettina Stangnethová, která o Eichmannovi připravuje novou knihu.

Adolf Eichmann

Byl německý nacistický funkcionář, jeden z hlavních organizátorů holokaustu. Po válce utekl z Evropy, od roku 1950 se ukrýval v Buenos Aires pod jménem Ricardo Clement. Tajně tam nechal z Rakouska dopravit i svou rodinu. V roce 1960 ho v Argentině dopadli Izraelci. V Izraeli pak dostal Eichmann trest smrti, v roce 1962 byl popraven.

I když ale tajná služba o úkrytu Eichmanna věděla, nic proti němu nepodnikla. Bild vyvrací, že by úřady zločince kryly, spíš prý ještě v té době nebyl zájem o jeho dopadení. Tajná služba o tom, na kterém místě se Eichmann ukrývá, informovala Američany až v roce 1958. V roce 1960 pak nacistického představitele dopadli v Argentině Izraelci, kteří ho poté popravili.

Bild dosud tajné dokumenty BND získal na základě své stížnosti ke Spolkovému správnímu soudu v Lipsku. Německá rozvědka je odmítala zveřejnit, neboť by to podle ní mohlo ohrozit práci jejích informátorů a narušit vztahy s jistou zahraniční zpravodajskou službou, která poskytla část informací.

Deník Die Welt vyvrací, že by tehdejší západoněmecké úřady Eichmanna kryly. Podle něj neměl na počátku 50. let o jeho dopadení nikdo zájem, dokonce prý ani Izrael. Odvolává se přitom na vyjádření známého lovce nacistů Simona Wiesenthala. Středisko Simona Wiesenthala ale dnes vyzvalo BND, aby zveřejnila všechny své složky o nacistických válečných zločincích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael podnikl masivní údery v Gaze. Hamás mluví o stovkách mrtvých

Noční údery v Pásmu Gazy, jimiž Izrael ukončil klid zbraní trvající od ledna, zabily podle palestinských úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás 330 lidí. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua mají obnovené útoky přesvědčit hnutí k propuštění zbylých rukojmí, ministr obrany Jisrael Kac pohrozil Hamásu „peklem“. Podle prohlášení palestinského hnutí se Izrael „rozhodl torpédovat“ příměří v Gaze a osud rukojmí je v důsledku toho nejasný, napsala agentura AFP.
05:32Aktualizovánopřed 43 mminutami

Ukončit financování Svobodné Evropy je od USA krátkozraké, soudí Jourová

Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.
před 2 hhodinami

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Tesla v Německu čelí nízkým prodejům a útokům

Po letech úspěchů nastaly pro automobilku Tesla krušné časy. Klesají prodeje aut i hodnota akcií na burze. Například v Německu nebo Spojených státech přibývá také přímých útoků. Čtyři vozy značky Tesla vyhořely v různých částech Berlína v noci na pátek. Rozsáhlý požár zničil i dalších pět aut.
před 10 hhodinami

V Jemenu protestovaly desítky tisíc lidí proti americkým útokům

Desítky tisíc lidí protestovaly v jemenských městech proti americkým vzdušným útokům, které v sobotu po nařízení prezidenta USA Donalda Trumpa zasáhly oblasti spravované proíránským povstaleckými hútíi. Podle hútíjských úřadů bylo zabito 53 lidí a dalších 98 utrpělo zranění. Trump v pondělí prohlásil, že za každou střelu, kterou jemenští povstalci vypálí, ponese zodpovědnost a „hrozivé“ následky Írán.
před 11 hhodinami

Policie zadržela dvacet lidí kvůli požáru v Severní Makedonii

Policie zadržela dvacet lidí kvůli víkendovému požáru nočního klubu v Severní Makedonii, v důsledku kterého zahynulo nejméně 59 lidí a dalších 155 lidí utrpělo zranění. V Severní Makedonii pomáhá skupina českých zdravotníků z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Politická vůle ohledně Rádia Svobodná Evropa je, řekl Lipavský po jednání v Bruselu

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Svobodná Evropa promlouvá k milionům lidí v diktaturách

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.
před 16 hhodinami
Načítání...