Chartúm - Může-li se teroristovi dát přídomek „slavný“, pak si jej nepochybně zaslouží Ilyich Ramírez Sánchez, známý ale hlavně jako Carlos Šakal. Nepolapitelného vraha, nejhledanějšího teroristu světa a „Usámu bin Ládina minulého století“ dopadli lstí 14. srpna 1994 v súdánskému Chartúmu. Šakalovi se stala osudným kosmetická operace v chartúmské nemocnici, kde si chtěl nechat odebrat přebytečný tuk v pase. Když mu byla podána anestetika, zmocnila se ho súdánská tajná policie, která ho později vydala francouzské justici. Ta mu o tři roky později na Vánoce dala zasloužený dárek - odsoudila ho na doživotí.
Nejhledanější terorista světa Carlos Šakal byl dopaden v Súdánu
Carlos toho měl na triku požehnaně. Už jako šestadvacetiletý unesl v roce 1975 do Alžírska 11 ministrů z vídeňské konference Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Při akci přišli tři lidé o život. Údajně stál také za masakrem izraelských sportovců na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972, za obsazením francouzského velvyslanectví v Haagu v roce 1974 a za únosem francouzského dopravního letadla do ugandského Entebbe v roce 1976. Měl prsty i ve výbuchu ve francouzském kulturním středisku v západním Berlíně v srpnu 1983, při němž zahynul jeden člověk a 22 lidí bylo zraněno
Francouzská justice pak Carlose žalovala za atentát v centru Paříže v dubnu 1982, při kterém zahynul jeden člověk a 63 lidí bylo zraněno. Žaloba pak byla rozšířena o atentát proti vlaku Paříž-Toulouse v březnu 1982 (pět mrtvých, desítky zraněných), pumový útok na nádraží v Marseille v prosinci 1982 (dva mrtví, 34 zraněných), pumový atentát v rychlovlaku TGV Marseille-Paříž v prosinci 1983 (tři mrtví, 20 zraněných), vraždu dvou příslušníků tajných služeb v červnu 1975 v Paříži a atentát v nákupním centru v pařížské čtvrti Saint-Germain v září 1974, při kterém přišli o život dva lidé a přes 30 bylo zraněno.
Ilyich Ramírez Sánchez se narodil 12. října 1949 v rodině zámožného venezuelského právníka a fanatického revolucionáře, který dal svým třem synům jména Vladimir, Ilyich a Lenin. Carlose provázela úzká spolupráce s mnohými komunistickými režimy. Prodělal výcvik na Kubě, studoval v Moskvě, skrýval se s vědomím komunistických úřadů v Maďarsku, Rumunsku a bývalém východním Německu. Mezi lety 1978 a 1986 přicestoval (většinou na jihojemenský pas) několikrát také do bývalého Československa.