Petrišev - Zoja Kosmoděmjanská bývala vzorem pro mládež v Sovětském svazu i celém východním bloku. Po ní pojmenované pionýrské oddíly a školy nechyběly ani v socialistickém Československu. Před sedmdesáti lety za druhé světové války Němci mladou partyzánku popravili. Ještě za války o první hrdince SSSR Sověti natočili celovečerní film. Než došla Rudá armáda do Berlína, vidělo ho přes 20 milionů lidí. Muzeum věnované mladé hrdince dnes navštíví jen zlomek návštěvníků z doby Sovětského svazu.
„Nehynoucí“ hrdinka Sovětského svazu dnes upadá v zapomnění
V dobách největší slávy navštěvovalo muzeum Zoji Kosmoděmjanské v Petriševu až 180 tisíc lidí ročně. Dnes jich sem za rok nepřijede víc než 10 tisíc. Dřív tu ředitelka muzea pravidelně vítala zahraniční delegace včetně těch z Československa. Pak se Sovětský svaz rozpadl a na muzeum i na odkaz Zoji Kosmoděmjanské dolehly těžké časy. „Měnil se režim, měnilo se myšlení lidí a bylo těžké uhájit naše hrdiny,“ dodala ředitelka muzea Zoji Kosmoděmjanské v Petriševu Naděžda Jefimenkovová.
Na vlně antisovětské kritiky se v tisku vyrojily pochybnosti o její identitě, psychickém zdraví i smyslu žhářských útoků v týlu nepřítele, za které ji Němci popravili. Teprve nedávné odtajnění sovětských válečných dokumentů udělalo za veškerými debatami tečku. Podle nich Stalin jasně nařídil vypalovat vesnice obsazené Němci bez ohledu na civilní obyvatelstvo. Zoja Kosmoděmjanská jen svědomitě plnila zadání.
Reportáž Pavla Vondry (zdroj: ČT24)