Nehoda v ukrajinské jaderné elektrárně prý hrozbu nepředstavuje

Kyjev - Jeden z reaktorů Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny vyřadila z provozu nehoda. O incidentu, který se udál již minulý týden v pátek, dnes informoval ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Ministerstvo energetiky následně oznámilo, že nehoda nepředstavuje žádnou hrozbu a že se problém netýká reaktorů.

„Vím, že v Záporožské jaderné elektrárně došlo k nehodě,“ uvedl Jaceňuk. „Nic nehrozí. S reaktory nemáme žádný problém,“ řekl později na brífinku ministr energetiky Volodomyr Demčyšyn. Potíže se podle něj „žádným způsobem“ netýkají samotné produkce
elektrické energie, ale vnitřních energetických rozvodů, kde nastal zkrat.

Postižený blok je nyní odpojen od ukrajinské energetické soustavy, ačkoli podle ministra reaktor nadále pracuje normálně. „Jeho energetická produkce není využívána. Myslím ale, že problém bude vyřešen do pátku,“ řekl. 

Ukrajinské ministerstvo energetiky už v úterý ohlásilo, že se rozvodná síť v zemi potýká s výkyvy. Odstávka třetího bloku záporožské elektrárny ještě více zhrošuje už tak špatnou energetickou situaci v zemi. Kvůli potížím s distribucí energie chce ministr Demčyšyn požádat velké průmyslové odběratele, aby dobrovolně snížili svou spotřebu.

K nehodě na elektrárně došlo už 28. listopadu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) prozatím incident nekomentovala. Podle mezinárodních dohod, přijatých po havárii jaderné elektrárny v Černobylu na tehdejší sovětské Ukrajině, musí státy tuto agenturu informovat o všech nehodách ve svých jaderných zařízeních, které by mohly mít dopad na další země. 

Záporožská jaderná elektrárna je největší jadernou elektrárnou v Evropě a třetí největší na světě s celkovým instalovaným výkonem 6 000 MW (šest energobloků po 1 000 MW). Podle čistého elektrického výkonu (6 x 950 MW) je pátá největší na světě.

Generuje asi polovinu jaderné energie na Ukrajině a více než pětinu z celkové elektrické energie vyrobené v zemi.

Stavět se začala 1. dubna 1981. První blok elektrárny byl spuštěn v listopadu 1984 a do komerčního provozu byl uveden v roce 1985. Druhý blok byl spuštěn v roce 1985, třetí v roce 1986 a čtvrtý v roce 1987. V roce 1988 bylo rozhodnuto o rozšíření o další dva bloky - pátý zahájil provoz v srpnu 1989 a šestý v roce 1995.

V elektrárně je zaměstnáno asi 11 500 lidí.

Vlastníkem je státní společnost Energoatom, která provozuje všechny čtyři fungující jaderné elektrárny na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
před 26 mminutami

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 2 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...