Nehoda v ukrajinské jaderné elektrárně prý hrozbu nepředstavuje

Kyjev - Jeden z reaktorů Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny vyřadila z provozu nehoda. O incidentu, který se udál již minulý týden v pátek, dnes informoval ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Ministerstvo energetiky následně oznámilo, že nehoda nepředstavuje žádnou hrozbu a že se problém netýká reaktorů.

„Vím, že v Záporožské jaderné elektrárně došlo k nehodě,“ uvedl Jaceňuk. „Nic nehrozí. S reaktory nemáme žádný problém,“ řekl později na brífinku ministr energetiky Volodomyr Demčyšyn. Potíže se podle něj „žádným způsobem“ netýkají samotné produkce
elektrické energie, ale vnitřních energetických rozvodů, kde nastal zkrat.

Postižený blok je nyní odpojen od ukrajinské energetické soustavy, ačkoli podle ministra reaktor nadále pracuje normálně. „Jeho energetická produkce není využívána. Myslím ale, že problém bude vyřešen do pátku,“ řekl. 

Ukrajinské ministerstvo energetiky už v úterý ohlásilo, že se rozvodná síť v zemi potýká s výkyvy. Odstávka třetího bloku záporožské elektrárny ještě více zhrošuje už tak špatnou energetickou situaci v zemi. Kvůli potížím s distribucí energie chce ministr Demčyšyn požádat velké průmyslové odběratele, aby dobrovolně snížili svou spotřebu.

K nehodě na elektrárně došlo už 28. listopadu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) prozatím incident nekomentovala. Podle mezinárodních dohod, přijatých po havárii jaderné elektrárny v Černobylu na tehdejší sovětské Ukrajině, musí státy tuto agenturu informovat o všech nehodách ve svých jaderných zařízeních, které by mohly mít dopad na další země. 

Záporožská jaderná elektrárna je největší jadernou elektrárnou v Evropě a třetí největší na světě s celkovým instalovaným výkonem 6 000 MW (šest energobloků po 1 000 MW). Podle čistého elektrického výkonu (6 x 950 MW) je pátá největší na světě.

Generuje asi polovinu jaderné energie na Ukrajině a více než pětinu z celkové elektrické energie vyrobené v zemi.

Stavět se začala 1. dubna 1981. První blok elektrárny byl spuštěn v listopadu 1984 a do komerčního provozu byl uveden v roce 1985. Druhý blok byl spuštěn v roce 1985, třetí v roce 1986 a čtvrtý v roce 1987. V roce 1988 bylo rozhodnuto o rozšíření o další dva bloky - pátý zahájil provoz v srpnu 1989 a šestý v roce 1995.

V elektrárně je zaměstnáno asi 11 500 lidí.

Vlastníkem je státní společnost Energoatom, která provozuje všechny čtyři fungující jaderné elektrárny na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 57 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...