Nehoda malého letadla české výroby v Rusku má nejméně šestnáct obětí

Nahrávám video
Trosky letadla, které se zřítilo u letiště v ruském Menzelinsku
Zdroj: EBU

Při nehodě malého dvoumotorového letadla v ruském Tatarstánu zahynulo nejméně šestnáct lidí, šest vyvázlo se zraněním, uvedly v neděli tiskové agentury. Šest osob, které pád letadla přežily, údajně utrpělo vážná poranění. Stroj L-410, který byl vyroben ještě v někdejším Československu a který patřil místnímu aeroklubu, se zřítil bezprostředně po startu z letiště ve městě Menzelinsk.

Na palubě byli dva piloti a dvacet sportovních parašutistů ze sedmi ruských regionů, uvedla agentura TASS. Místo havárie leží asi 290 kilometrů východně od Kazaně, hlavního města Tatarské autonomní republiky. Úřady v Tatarstánu vyhlásily v této ruské republice pondělí 11. října dnem smutku. Vláda vytvořila zvláštní komisi v čele s premiérem Alexem Pesošinem, která má pomoci pozůstalým.

Organizace DOSAAF, která za Sovětského svazu plnila stejnou roli jako v komunistickém Československu Svaz pro spolupráci s armádou (Svazarm), zastavila až do vyšetření nehody lety dalších strojů tohoto typu. S aeroklubem v Tatarstánu podle TASS pozastavilo spolupráci ruské středisko přípravy kosmonautů.

Z trosek stroje záchranáři vyprostili šest přeživších, kteří se nacházeli v ocasní části. Jejich stav lékaři označují za těžký, ale stabilizovaný. Utrpěli hlavně zlomeniny končetin, zranění hlavy a krku nemají. Pět ze šesti zraněných je v nemocnici ve městě Naberežnyje Čelny, jeden v Kazani. Plánuje se jejich přeprava k léčbě do Moskvy.

Letadlo uletělo sotva kilometr

Média původně informovala o sedmi přeživších, ale do tohoto počtu byl podle TASS zahrnut i příbuzný jednoho z cestujících, který na místě neštěstí zkolaboval a také musel být přepraven do nemocnice.

Rustam Minichanov, který stojí v čele Tatarstánu, uvedl, že piloti hlásili selhání jednoho z motorů, požádali o povolení k nouzovému přistání a odklonili letadlo od obydlených míst. Letoun od vzletu uletěl sotva kilometr, než narazil do země. Ještě předtím stroj zavadil křídlem o stojící dodávku a převrátil se. Po nárazu zůstal pohromadě jen ocas letadla, ve kterém se také nacházeli přeživší.

Okresní náčelník Ajdar Salachov odhadl, že levý motor mohl selhat po srážce s ptákem. Verzi o přetížení stroje odmítl. Oba piloti, kteří zahynuli, byli podle kolegů zkušenými letci, napsal TASS.

„Můj otec si nejednou stěžoval na to, že během letu se motory vypínaly,“ řekla agentuře Interfax Michaila Beljajeva, dcera jednoho z pilotů, který při katastrofě zahynul. „Když jsem se zajímala, jak se mu vede, odpovídal: porucha motoru, porucha motoru,“ řekla. Otec podle ní potíže hlásil vedení aeroklubu, které si tedy muselo být vědomo stavu letadla. Tragédii zatím nekomentovalo.

Porušování předpisů i zastaralé technologie

V Rusku letos při několika leteckých nehodách zemřely už desítky lidí, připomíná agentura DPA. Příčinou je často porušení bezpečnostních předpisů, zastaralé technologie nebo lidská chyba.

Počtem obětí se letecká katastrofa v Tatarstánu stala největší v zemi za poslední tři měsíce, od zřícení letounu An-26 na Kamčatce, kde se oběťmi neštěstí stalo 28 cestujících a členů posádky. Neštěstí vyšetřují vojenští vyšetřovatelé a prokuratura.

Zřícený stroj L-410 neměl civilní registraci, v provozu byl od roku 1987. Zpočátku jej používala armáda, v posledních letech DOSAAF. I přes své stáří měl poměrně malý počet nalétaných hodin a nedávno absolvoval technickou kontrolu.

Agentura TASS také uvedla, že letadla L-410, používaná od roku 1969, poměrně často trápí nehody. Z přibližně 1200 vyrobených jich havarovalo nejméně 120. Letos v Rusku měla tato letadla dvě katastrofy – v Kemerovské oblasti se 19. června zřítil stroj patřící organizaci DOSAAF, což si vyžádalo pět obětí, v Irkutské oblasti pak 21. září havaroval linkový stroj a o život přišli čtyři lidé.

Zřícení letadla L-410 v Tatarstánu je počtem obětí největší katastrofou stroje tohoto typu v Rusku od roku 1993, kdy se v Jakutsku zřítil stroj už neexistující společnosti Sacha-Avia. O život přišlo tehdy všech 24 lidí na palubě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 25 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...