Nehoda malého letadla české výroby v Rusku má nejméně šestnáct obětí

Nahrávám video
Trosky letadla, které se zřítilo u letiště v ruském Menzelinsku
Zdroj: EBU

Při nehodě malého dvoumotorového letadla v ruském Tatarstánu zahynulo nejméně šestnáct lidí, šest vyvázlo se zraněním, uvedly v neděli tiskové agentury. Šest osob, které pád letadla přežily, údajně utrpělo vážná poranění. Stroj L-410, který byl vyroben ještě v někdejším Československu a který patřil místnímu aeroklubu, se zřítil bezprostředně po startu z letiště ve městě Menzelinsk.

Na palubě byli dva piloti a dvacet sportovních parašutistů ze sedmi ruských regionů, uvedla agentura TASS. Místo havárie leží asi 290 kilometrů východně od Kazaně, hlavního města Tatarské autonomní republiky. Úřady v Tatarstánu vyhlásily v této ruské republice pondělí 11. října dnem smutku. Vláda vytvořila zvláštní komisi v čele s premiérem Alexem Pesošinem, která má pomoci pozůstalým.

Organizace DOSAAF, která za Sovětského svazu plnila stejnou roli jako v komunistickém Československu Svaz pro spolupráci s armádou (Svazarm), zastavila až do vyšetření nehody lety dalších strojů tohoto typu. S aeroklubem v Tatarstánu podle TASS pozastavilo spolupráci ruské středisko přípravy kosmonautů.

Z trosek stroje záchranáři vyprostili šest přeživších, kteří se nacházeli v ocasní části. Jejich stav lékaři označují za těžký, ale stabilizovaný. Utrpěli hlavně zlomeniny končetin, zranění hlavy a krku nemají. Pět ze šesti zraněných je v nemocnici ve městě Naberežnyje Čelny, jeden v Kazani. Plánuje se jejich přeprava k léčbě do Moskvy.

Letadlo uletělo sotva kilometr

Média původně informovala o sedmi přeživších, ale do tohoto počtu byl podle TASS zahrnut i příbuzný jednoho z cestujících, který na místě neštěstí zkolaboval a také musel být přepraven do nemocnice.

Rustam Minichanov, který stojí v čele Tatarstánu, uvedl, že piloti hlásili selhání jednoho z motorů, požádali o povolení k nouzovému přistání a odklonili letadlo od obydlených míst. Letoun od vzletu uletěl sotva kilometr, než narazil do země. Ještě předtím stroj zavadil křídlem o stojící dodávku a převrátil se. Po nárazu zůstal pohromadě jen ocas letadla, ve kterém se také nacházeli přeživší.

Okresní náčelník Ajdar Salachov odhadl, že levý motor mohl selhat po srážce s ptákem. Verzi o přetížení stroje odmítl. Oba piloti, kteří zahynuli, byli podle kolegů zkušenými letci, napsal TASS.

„Můj otec si nejednou stěžoval na to, že během letu se motory vypínaly,“ řekla agentuře Interfax Michaila Beljajeva, dcera jednoho z pilotů, který při katastrofě zahynul. „Když jsem se zajímala, jak se mu vede, odpovídal: porucha motoru, porucha motoru,“ řekla. Otec podle ní potíže hlásil vedení aeroklubu, které si tedy muselo být vědomo stavu letadla. Tragédii zatím nekomentovalo.

Porušování předpisů i zastaralé technologie

V Rusku letos při několika leteckých nehodách zemřely už desítky lidí, připomíná agentura DPA. Příčinou je často porušení bezpečnostních předpisů, zastaralé technologie nebo lidská chyba.

Počtem obětí se letecká katastrofa v Tatarstánu stala největší v zemi za poslední tři měsíce, od zřícení letounu An-26 na Kamčatce, kde se oběťmi neštěstí stalo 28 cestujících a členů posádky. Neštěstí vyšetřují vojenští vyšetřovatelé a prokuratura.

Zřícený stroj L-410 neměl civilní registraci, v provozu byl od roku 1987. Zpočátku jej používala armáda, v posledních letech DOSAAF. I přes své stáří měl poměrně malý počet nalétaných hodin a nedávno absolvoval technickou kontrolu.

Agentura TASS také uvedla, že letadla L-410, používaná od roku 1969, poměrně často trápí nehody. Z přibližně 1200 vyrobených jich havarovalo nejméně 120. Letos v Rusku měla tato letadla dvě katastrofy – v Kemerovské oblasti se 19. června zřítil stroj patřící organizaci DOSAAF, což si vyžádalo pět obětí, v Irkutské oblasti pak 21. září havaroval linkový stroj a o život přišli čtyři lidé.

Zřícení letadla L-410 v Tatarstánu je počtem obětí největší katastrofou stroje tohoto typu v Rusku od roku 1993, kdy se v Jakutsku zřítil stroj už neexistující společnosti Sacha-Avia. O život přišlo tehdy všech 24 lidí na palubě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...