Peking - V sobotu má po dvanáctidenní cestě přistát na Měsíci čínská lunární sonda Čchang-e 3 a povrch Měsíce začne zkoumat robotické vozítko nazvané Nefritový králík. Jde o první pokus Číny přistát s vesmírným plavidlem jinde než na povrchu Země - a o první přistání pozemského kosmického zařízení na Měsíci od roku 1973.
Průměrná vzdálenost mezi Zemí a Měsícem je 380 000 kilometrů a sondě Čchang-e 3, kterou do vesmíru vynesla 2. prosince nosná raketa Dlouhý pochod, trvalo 112 hodin, než se dostala na oběžnou dráhu Měsíce. V sobotu na něm má hladce přistát. Poté se od sondy oddělí robotické vozítko a obě jednotky se navzájem vyfotografují. Pak už začne zlatě zbarvené měsíční vozítko se šesti koly a solárními panely připomínajícími křídla pořizovat snímky měsíčního povrchu a posílat je vědcům na Zemi.
Měsíční vozítko je schopno zdolat třicetistupňové stoupání a pohybovat se rychlostí 200 metrů za hodinu. V internetovém hlasování, jehož se zúčastnilo 3,4 milionu lidí, bylo nazváno Jü-tchu, tedy „Nefritový králík“. V dávných čínských mýtech tento králík žije na Měsíci jako společník nesmrtelné měsíční bohyně Čchang-e. Po ní byly pojmenovány i předchozí dvě sondy, které Čína k souputníku Země vyslala. Čínský mýtus o nefritovém králíkovi je prý odvozen od obrysů, které jsou patrné na povrchu Měsíce a podle některých pozorovatelů připomínají toto zvíře.
Dobývání Měsíce je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech se v roce 2003 stala Čína teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. Kolem roku 2017 se chystá vypustit k Měsíci sondu, která by měla dopravit na Zemi vzorky měsíčních hornin. Celý projekt je přípravou na vyslání prvního čínského kosmonauta na Měsíc, což Peking plánuje zhruba na rok 2020.
