Stockholm – Ve Stockholmu začalo každoroční udělování Nobelových cen. Jako první byla udělena cena za lékařství, získali ji imunologové Američan Bruce Beutler, Jules Hoffmann z Lucemburska a Kanaďan Ralph Steinman. Všichni se podíleli na popisu lidského imunitního systému. Přispěli k vývoji vakcín, které pomáhají v prevenci a léčbě rakoviny, zánětů a infekcí. Ralf Steinman se bohužel svého ocenění nedožil. Zemřel teprve před čtyřmi dny 30. září ve věku 68 let na rakovinu slinivky. Jenže výbor o jeho smrti nevěděl. Nakonec tedy Steinman dostane cenu posmrtně, i když by ji podle pravidel neměla dostat zemřelá osoba.
Letošní udělení Nobelových cen přineslo nečekanou situaci. Výbor nevěděl o smrti jednoho z laureátů Ralpha Steinmana a udělil mu cenu za objev dendritických buněk, které aktivují imunitní systém. Jenže podle pravidel by Nobelovu cenu neměla dostat zemřelá osoba. „Myslím, že se toto ještě nikdy nestalo,“ připustila mluvčí švédského Nobelova výboru Annika Pontikisová.
Od roku 1974 může být Nobelova cena udělena zemřelé osobě, pokud žila v době vyhlášení, ale zemřela před slavnostním předáním ceny 10. prosince. Dnešní případ však tato pravidla nesplňuje. Tajemník Nobelova výboru Göran Hansson ale oznámil: „Nebudeme jmenovat nového laureáta, to je naše rozhodnutí. Zvážíme, jak by se dala cena prakticky předat… Studujeme řád.“ Steinman tedy dostane cenu posmrtně.
Cenu za lékařství získali letos celkem tři imunologové. „Letošní laureáti Nobelovy ceny vnesli revoluci do našeho chápání imunitního systému objevením klíčových principů jeho aktivace,“ zdůvodnil výběr laureátů Karolinský institut švédské akademie věd. Beutler a Hoffmann si ocenění vysloužili za objev vrozené imunity. Steinman pak za dendritické buňky.
„Ralph Steinman objevil dendritické buňky imunitního systému a jejich unikátní schopnost aktivovat a regulovat adaptivní imunitu, pozdní fázi imunitní reakce, během níž jsou mikroorganismy vytěsňovány z těla,“ uvedla ke Steinmanovi Královská švédská akademie věd.
Ocenění imunologové přispěli k vývoji terapeutických vakcín. Ty stimulují imunitní systém, aby zaútočil na nádory. Jejich práce tak otevřela nový pohled na prevenci a léčbu infekcí, rakoviny či zánětů.
Spolu s Nobelovou plaketou získali ocenění vědci i finanční odměnu. Steinman měl obdržet pět milionů švédských korun (asi 27 milionů korun), stejnou částku si pak mezi sebe rozdělí i Hoffmann a Beutler.
Bruce Beutler (53)
Americký genetik a imunolog Beutler jako první izoloval takzvaný faktor způsobující nekrózu nádorů (TNF). To je bílkovina, která donutí k zániku nádorové buňky a zároveň spouští zánětlivé reakce. Když má člověk v těle příliš mnoho TNF, vede to chronickým zánětlivým stavům. Nobelovu cenu získal mimo jiné za výzkum lipopolysacharidů (LPS), které jsou zodpovědné například za septický šok.
Bruce Beutler vystudoval medicínu na Chicagské univerzitě, ve studiu poté pokračoval v Jihozápadním výzkumném centru Texaské univerzity (SDC) v Dallasu. V 80. letech působil na Rockefellerově univerzitě v New Yorku, poté v neziskovém Lékařském institutu Howarda Hughese. Tady se stal v roce 1996 profesorem. Od roku 2000 působí jako profesor imunologie a genetiky na institutu Ellen Scrippsové v kalifornské La Jolle.
Jules Hoffmann (70)
Profesor Hoffmann a jeho tým v roce 1996 jako první podali důkaz o tom, že bílkovinné receptory na povrchu cytoplazmatických membrán, takzvané Toll-receptory, umí zprostředkovat obrannou reakci organismu.
Na počátku své vědecké kariéry se Hoffmann věnoval výzkumu hmyzu, poznatky pak převedl do lékařství. Studoval například krevní buňky sarančat stěhovavých či molekulární a buněčné aspekty obranyschopnosti octomilek. Zkoumal rovněž komáry rodu Anopheles.
Na univerzitě ve francouzském Štrasburku studoval zoologii, všeobecnou biologii a chemii. V roce 1963 tu získal doktorát. Působil i na německé univerzitě v Marburgu. V letech 1978 až 2009 byl ředitelem katedry biologie na štrasburské Univerzitě Louise Pasteura. Dva roky rovněž vedl Francouzskou akademii věd.
Ralph Steinman (+68)
V roce 1973 objevil takzvané dendritické buňky. To jsou unikátní buňky, které tvoří součást lidského imunitního systému. Tyto buňky mohou za určitých podmínek pohlcovat cizorodé patogenní organismy (bakterie, viry a podobně). Když vetřelce pohltí, přesunou se dendritické buňky do lymfatických uzlin, kde vystaví vzorek nežádoucích organismů. Tělo je pak může lépe rozpoznat a lépe se bránit.
Vystudoval biologii a chemii na McGillově univerzitě v Montrealu a lékařskou fakultu Harvardovy univerzity. Byl profesorem imunologie, od 70. let působil na Rockeffelerově univerzitě v New Yorku. Zemřel letos 30. září.
Dneškem odstartoval letošní týden vyhlašování laureátů prestižních ocenění za úspěchy ve vědě, literatuře a v úsilí o světový mír. Příští pondělí bude vyhlášen letošní držitel Nobelovy ceny za ekonomii.
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Uděluje se od roku 1901, od té doby byla udělena celkem 101krát. Třikrát se nevyhlašovala za první světové války, třikrát za druhé světové války a pak se neudělovala ani v roce 1921 a 1925. Za 110 let, co se ocenění dává, ho získalo celkem 196 jednotlivců. Nejmladším laureátem byl v roce 1923 teprve 32letý Frederick Banting, nejstarším pak v roce 1966 Peyton Rous, kterému bylo tehdy 87 let. Cenu za lékařství dostalo zatím jen 10 žen. Nikdo z laureátů nezískal cenu dvakrát.
