Nebývalé drama – Clintonová má nominaci, v Iowě rozhodovaly i mince

Vítězkou nominačního souboje demokratů v Iowě se stala exministryně zahraničí Hillary Clintonová, oznámila americká televize MSNBC. Clintonová svedla velmi těsný souboj s vermontským senátorem Berniem Sandersem. Podle konečných výsledků zvítězila o pouhé dvě desetiny bodu. V souboji republikánů bodoval texaský senátor Ted Cruz, který za sebou nechal i favorita Donalda Trumpa.

Až do časných ranních hodin dělil Clintonovou a Sanderse méně než jeden procentní bod. V některých volebních střediscích byl poměr sil stoupenců obou kandidátů natolik vyrovnaný, že o vítězi muselo rozhodnout házení mincí.

Bývalý guvernér Marylandu Martin O'Malley boj o Bílý dům vzdal poté, co dokázal přesvědčit jen procento voličů. Volební tým Clintonové nakonec ohlásil vítězství. Těsný výsledek ho ale přinutil změnit plány, uvedla agentura Reuters.

Původně prý měl volební vítězství Hillary prezentovat její manžel Bill Clinton s dcerou Chelsea a jejím manželem. Místo toho stála při oznamování konečného výsledku rodina stranou. Exprezident přitom podle novinářů držel logo kampaně své ženy vzhůru nohama. 

„V těchto volbách je toho v sázce tolik,“ řekla příznivcům Clintonová. „Je mi ctí stát v dlouhé řadě amerických reformátorů,“ dodala politička, která klade mimo jiné důraz na boj s Islámským státem (IS), změnami klimatu, ochranu lidských práv, kontrolu držení zbraní nebo univerzální zdravotní péči.

Podle agentury Reuters přilákal souboj demokratů v Iowě rekordní počet voličů. Je zřejmé, že u nich přetrvává nedůvěra vůči Clintonové kvůli kauze využívání soukromého e-mailu pro pracovní záležitosti v době, kdy byla ministryně, píše Reuters. Bílý dům nedávno oznámil, že řada těchto e-mailů měla označení „přísně tajné“.

Sanders volal po „politické revoluci“

Sanders, který se považuje za socialistického demokrata, nadchl aktivisty svým protisystémovým vzkazem, když zdůraznil, že „žádný prezident nemůže udělat, co je třeba kvůli tlaku z Wall Street a ze strany velkých dárců, kteří přispívají na kampaně“. „To, co dnes odstartovalo v Iowě, je politická revoluce,“ konstatoval senátor, který volal po vymýcení nerovnosti příjmů a bezplatném školství.

Vermontský senátor Bernie Sanders
Zdroj: ČTK/AP/J. David Ake

Sanders je dlouhodobým kritikem „dohledových zákonů“ a opakovaně vyzývá k jejich zmírnění. Stejně jako Clintonová chce razantně bojovat proti globálnímu oteplování a zničit IS.

Opakuje se rok 2008

List Politico napsal, že výsledek demokratického souboje ukazuje na hluboký příkop mezi názory mladých demokratických voličů, kteří hlasovali pro radikálního Sanderse, a starší stranické generace, která podpořila zkušenou Clintonovou.

„(Clintonová) měla všechny výhody a Sanders to přesto dotáhl na remízu. Téměř každý okamžik směřuje k opakování roku 2008,“ poznamenal šéf Ústavu politologie na Severokalifornské univerzitě Dan Schnur.

Před osmi lety získal nominaci v Iowě Barack Obama, který tehdy porazil Clintonovou. Právě v tomto státě Obama položil základy pro svůj konečný úspěch.

Další primárky čekají Clintonovou a Sanderse 9. února v New Hampshire, kde v průzkumech veřejného mínění vede vermontský senátor.

  • V Iowě vybírají kandidáta volební shromáždění (caucus). Obvykle v nich mohou hlasovat pouze členové, nebo dokonce jen aktivisté dané strany. Voliči tedy nehlasují za plentou jako u klasických primárek, ale scházejí se ve školách, v kostelech i na dalších jiných místech na stranických shromážděních, kde pak rokují o tom, koho podpoří.

Bernie Sanders

Čtyřiasedmdesátiletý senátor, který jako nezávisle volený reprezentuje stát Vermont už 20 let. Politicky je na poměru demokratů výrazně vlevo – sám si ostatně říká „socialistický demokrat“. Voliče láká na hesla o politické revoluci a nastolení spravedlnosti v příjmech. V posledních týdnech se stále výrazněji dotahuje na Clintonovou – podle některých odhadů dokonce může vyhrát úvodní primárky v Iowě i New Hampshire.

Hillary Clintonová

Osmašedesátiletá zkušená politička a senátorka provoz uvnitř Bílého domu již důkladně zná – jakožto tehdejší první dáma během prezidentství Billa Clintona. I s dalším demokratem v čele státu Barackem Obamou byla úzce spojena jako ministryně zahraničí – poté, co právě proti němu vedla souboj o demokratickou nominaci v roce 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 5 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 43 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 52 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...