Praha - Současní lidé se zřejmě objevili na Zemi o dost dříve, než se dosud předpokládalo. Ukázala to analýza DNA člověka, který žil před 45 tisíc lety na Sibiři. Vědci dešifrovali jeho genetický kód a zjistili, že křížení neandrtálců s přímými předky moderního typu člověka začalo asi před 50 až 60 tisíci lety. Studie věnovaná rozluštění nejstaršího genomu byla publikována v časopise Nature.
Vzorky, s nimiž výzkumníci pracovali, pocházejí ze stehenní kosti muže, který žil před 45 tisíci lety v oblasti Sibiře, nedaleko dnešní osady Usť-Išim. Jedná se o nejstaršího člověka moderního typu, jehož pozůstatky se dochovaly mimo Afriku a Blízký východ. Doposud nejstarší dekódovaný lidský genom byl o více než 20 tisíc let mladší.
Vědci mimo jiné porovnávali, kolik procent DNA neandertálců obsahuje genom muže žijícího u Usť-Išimu a genom současných lidí, aby dokázali přesněji určit, kdy se naši přímí předkové a neandertálci zkřížili.
„Stehenní kost dotyčného muže poskytla množství genetických informací srovnatelné s tím, co víme o současných lidech,“ uvedla Janet Kelsoová z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku. „Nyní máme představu o příbuznosti lidí žijících před 45 tisíci lety a lidí současných,“ dodala.
Homo sapiens neanderthalensis žil v Evropě a v západních oblastech Asie asi před 300 tisíci lety až do svého vymizení na Iberském poloostrově před 28 tisíci lety.
Člověk moderního typu se objevil poprvé před necelými 200 tisíci lety v Africe, odkud se přemístil i do Evropy. Odhady doby křížení byly doposud velmi vágní - uvádělo se období před 37 až 86 tisíci lety.
Odborníci z lipského ústavu zjistili, že procento genetické informace neandertálského původu u dnešních lidí a člověka od Usť-Išimu je prakticky stejné. To podle expertů naznačuje, že ke křížení došlo předtím, než žil člověk, jemuž patřily zkoumané pozůstatky.
Vzhledem k tomu, že se ale usťišimský člověk narodil podstatně blíž době genetického prolínání, mohli vědci vyčíst z jeho DNA přesnější časový rámec. Lidé moderního typu a neandertálci se podle nich zkřížili 7 až 13 tisíc let předtím, než se objevil člověk od Usť-Išimu, tedy před 50 až 60 tisíci roky.
Nástroje staré 45 tisíc let výtvorem moderního člověka
Nejpřekvapivějším objevem jsou ale podle Kelsoové nástroje, které se našly na Sibiři a jejich stáří se datuje do doby, kdy zde žil i od Usť-Išimu. Zdá se, že jde o práci moderního člověka, což by byl první přímý důkaz, že na Sibiři už v té době žili současní lidé.
Odborníci doufají, že se jim do budoucna podaří dešifrovat ještě starší genom - podle Kelsoové to ovšem bude vyžadovat značný technický vývoj, a to jak v laboratoři, tak co se týká výpočetní techniky.
