Varšava - Pondělní návštěva polského premiéra Donalda Tuska ve Spojených státech asi nepřinese žádné přelomové rozhodnutí o umístění části amerického protiraketového štítu na území Polska. Vyslovení souhlasu se základnou či její odmítnutí od Tuska, který jede do USA na svou první cestu v roli šéfa polského kabinetu, nečekají odborníci ani vláda. Tusk si prý jede vyslechnout Američany a nikoliv jim něco oznamovat.
Právě základna, jejíž druhou část chtějí Spojené státy umístit v Česku, bude jedním z hlavních témat rozhovoru Tuska s americkým prezidentem Georgem Bushem. Polsko chce výměnou za souhlas se štítem pomoc v modernizaci armády. „Buď budou naše podmínky splněny, nebo nebude základna,“ řekl nedávno Tusk.
Ačkoliv náměstek americké ministryně zahraničí Daniel Fried ve středu oznámil, že USA počítají s tím, že jednání o základně s Polskem skončí ještě za funkčního období Bushe, polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski naznačil, že nevylučuje pozdější termín.
Datum není podle předsedy vlády to hlavní, nejdůležitější je získat pro Polsko ty nejlepší podmínky. Varšava očekává od Washingtonu zejména pomoc v oblasti protivzdušné obrany. Požaduje protiraketový obranný systém Patriot 3 nebo THAAD a kromě toho i dlouhodobý program vojenské pomoci a navíc zvláštní bilaterální obrannou dohodu. „Není umění podepsat, a nic nezískat,“ zdůraznil Tusk.
Nad přístupem Polska k vyjednávání se Spojenými státy o štítu se v neděli pozastavil premiér Mirek Topolánek. Řekl, že polskému postoji sice rozumí, lze s ním ale polemizovat. Česká vláda, stejně jako polská, začala o plánech USA vyjednávat loni. Smlouvy chce s americkou stranou uzavřít v následujících týdnech.
Návštěva Tuska v USA je podle politologa Ryszarda Zienby spíše součástí vnitřní politiky Polska. „Chce si (Tusk) tímto způsobem budovat svou pozici. Reálný výsledek návštěvy nebude velký,“ soudí Zienba.
Ve Spojených státech nepatří téma evropské části protiraketové obrany k nejfrekventovanějším. Zpravidla se mu tisk věnuje kvůli ruským výhradám, spíše než z pohledu české nebo polské vnitropolitické diskuse.
Od chvíle, kdy demokraté na počátku loňského roku získali kontrolu nad americkým Kongresem, ovšem sílí snahy celý systém protiraketové obrany podrobit hlubší revizi, což se projevilo mimo jiné i ve škrtech v rozpočtu na protiraketový štít. Kongresmani stanovili podmínku, že peníze na výstavbu zařízení na českém a polském území může Pentagon vynaložit až poté, kdy bude mít v ruce dohody s hostitelskými státy. Protiraketová agentura MDA v tom ovšem problém nevidí.
Kritici protiraketové obrany, vesměs z Demokratické strany, poukazují především na neúměrné náklady a na to, že údajně není zcela prokázáno, že je systém funkční. Zpochybňují také správnost cíle, jímž má být ochrana před raketami především z Íránu a Severní Koreje. Zároveň namítají, že pravděpodobnějším hrozbám, tedy útokům zbraněmi hromadného ničení bez použití raket, deštník zamezit nedokáže.
