Navalnyj má dost podpisů, aby se postavil Putinovi

Alexeji Navalnému se podařilo ve čtyřiceti regionech nasbírat přes 300 tisíc podpisů nutných k nominaci na ruského prezidenta. Oznámil to na svém webu. Kandidaturu opozičního lídra na hlavu státu ale ještě může zhatit jeho odsouzení za organizování březnových demonstrací proti korupci.

Kandidát na prezidenta potřebuje podle ruských zákonů nejméně 300 tisíc podpisů od občanů, kteří jeho kandidaturu podpoří. Petici musí podepsat lidé z alespoň 40 regionů Ruska.

„V současné chvíli se na našem webu zaregistrovalo 335 782 lidí, kteří textovou zprávou potvrdili zájem podepsat petiční arch,“ řekl Navalnyj ve videu zveřejněném na svých webových stránkách. Lidé navíc vyplnili dotazník, ve kterém uvedli místo svého bydliště, dodal.

Opoziční předák na konci března zorganizoval v několika ruských městech velké demonstrace proti korupci v nejvyšších patrech politiky. 

Policie ho pak zatkla na protivládním protestu v Moskvě. Soud ho následně odsoudil k pokutě 20 tisíc rublů (8700 korun) za organizování masových akcí a narušování veřejného pořádku. Za to, že při zatýkání na demonstraci kladl policii odpor, si navíc odseděl 15 dní ve vězení.

Ačkoliv Navalnyj už několikrát řekl, že se hodlá dosavadnímu prezidentovi Vladimiru Putinovi ve volbách postavit, jeho kandidatura je zatím nejistá. Podle ruských zákonů totiž pravomocné odsouzení, a to i podmíněné, možnost ucházet se o post prezidenta znemožňuje.

V únoru soud Navalného odsoudil k pěti letům podmíněně za korupci v lesnickém podniku Kirovles. Rozsudek není pravomocný, advokát Navalného se proti němu odvolal.

Nestátní sociologická agentura Levada-Centr na začátku dubna uvedla, že povědomí o opozičním předákovi Navalném se v poslední době mezi obyvateli Ruska zvýšilo. Pětapadesát procent dotázaných, což je vůbec nejvíce, zná jeho jméno. V prezidentských volbách by ho volilo 18 procent z nich.

Navalnyj se narodil v roce 1976. Vystudoval práva v Moskvě. Má ženu a dvě děti. Jeho politická kariéra nabrala na obrátkách poté, co v roce 2008 začal psát blog o korupci a dalších údajných nekalých praktikách v některých velkých státem kontrolovaných ruských podnicích.

Prostřednictvím blogu na webových stránkách LiveJournal pravidelně útočil na Putina a jeho spojence.

Jednou z jeho taktik bylo stát se menšinovým akcionářem velkých ropných společností, působit v bankách a na ministerstvech a klást nepříjemné otázky ohledně děr ve státních financích, připomíná BBC. Tvrdí, že to nejlepší, co by Západ mohl udělat pro spravedlnost v Rusku, je zakročit proti praní špinavých peněz.

Navalnyj se považuje za demokrata a nacionalistu. Je členem Pokrokové strany. Na přelomu let 2011 a 2012 patřil k hlavním vůdcům masových demonstrací proti režimu prezidenta Vladimira Putina. V roce 2013 se postaral o překvapení ve volbách moskevského starosty tím, že získal více než čtvrtinu hlasů a bezmála si vynutil druhé kolo. Pak byl ale pravomocně odsouzen.

Navalnyj ukázal v souvislosti s vraždou Němcova na Putina
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
před 1 hhodinou

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 2 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 5 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 5 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...