NATO se dohodlo na strategii a protiraketové obraně

Lisabon - Americký prezident Barack Obama dnes na summitu NATO v Lisabonu prohlásil, že se organizace poprvé dohodla na systému protiraketové obrany, který bude krýt území všech 28 členských zemí Severoatlantické aliance. Ze slov premiéra Petra Nečase vyplynulo, že Česká republika se do systému zapojí. Za minimum, kterým by ČR mohla přispět, je podle Nečase umístění střediska včasného varování na českém území. Severoatlantická aliance dnes také schválila svou novou strategii na příštích deset let. Česko na dvoudenním summitu zastupují vedle Nečase i prezident Václav Klaus a ministři Alexandr Vondra a Karel Schwarzenberg.

„S radostí oznamuji, že vůbec poprvé jsme se dohodli na rozvoji systému protiraketové obrany, který je s to dostatečně pokrýt evropské území NATO a jeho obyvatelstvo, stejně jako Spojené státy,“ uvedl Obama. Doplnil, že systém nabízí úlohu pro všechny spojence a reaguje na hrozby dneška.

V podstatě jde o vytvoření systému, který by umožnil propojit různé zbraňové protiraketové systémy, radary a další přístroje jednotlivých států i samotné aliance do jednoho protiraketového deštníku. Země NATO do propojení existujících protiraketových systémů se systémem americkým investují asi 200 milionů eur (asi 4,9 miliardy korun). Nečas považuje českou účast v podobě střediska včasného varování za jakési minimum a bude chtít širší zapojení.

Nahrávám video

Petr Nečas na summitu NATO:

„Musím říci, že Česká republika jako dlouhodobý obhájce tohoto projektu vítá jakýkoliv pokrok v tomto směru. My jsme vždycky podporovali myšlenku vybudování protiraketového štítu. Teď v rámci Severoatlantické aliance by to byl skutečně štít, který bude chránit celé území aliance postupně.“

Systém by měl sloužit především jako obrana před raketovým nebezpečím z Blízkého východu, zejména z Íránu. Má být vybudován v několika fázích. Od roku 2011 by se do oblasti Středozemního moře měly dostat první antirakety na lodích, na pevnině by měly být rozmístěny od roku 2015 v Rumunsku a od roku 2018 v Polsku. Spojené státy by také rády umístily radar do Turecka.

Obama: Lisabonský summit bude významným mezníkem

Barack Obama dnes také pochválil pokrok učiněný během prvního dne a vyjádřil přesvědčení, že lisabonský summit bude „mezníkem“. Dále uvedl, že v sobotu se jednání NATO bude soustředit zejména na situaci v Afghánistánu. Obama také řekl, že představitelé zemí Severoatlantické aliance podporují novou smlouvu START o snižování počtu jaderných zbraní, kterou letos na jaře v Praze podepsaly USA a Rusko.

NATO schválilo novou strategii pro 21. století

Severoatlantická aliance dnes na summitu schválila také svou novou strategii na příštích deset let. Chce reagovat na nové výzvy a hrozby 21. století. Jak na tiskové konferenci oznámil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, nový strategický koncept vymezuje, jaký prostor by aliance měla mít v globalizovaném světě a jak by měla čelit novým či narůstajícím hrozbám, jako jsou kybernetické útoky či nebezpečí šíření zbraní hromadného ničení. Nahradí starší strategii aliance z roku 1999, tedy ještě z doby před teroristickými útoky na Spojené státy z 11. září 2001.

Barack Obama na summitu NATO:

„Těšíme se na sobotní jednání s Ruskem, se kterým bychom chtěli rozvinout spolupráci i v této oblasti, protože čelíme mnoha podobným hrozbám.“

Nová strategie potvrzuje dřívější závazky, že úkolem NATO je obrana území jeho členů a to, že v případě útoku na jednoho z nich se aliance za něj postaví. Kromě toho ale říká i to, že spojenci mohou působit i mimo území členů NATO. Aliance podle schváleného dokumentu požádá Rusko a další státy o spolupráci v otázce protiraketové obrany.

Schopnost chránit obyvatele a území aliance proti útoku balistických raket je podle dokumentu jedním z ústředních bodů kolektivní obrany NATO. Strategický koncept se zabývá také potřebou modernizace aliančních vojenských kapacit kvůli novým hrozbám 21. století. NATO se také poučí ze současné operace v Afghánistánu. I kvůli tomu vyzve k aktivnější spolupráci s partnery mimo alianci, jakými jsou EU či OSN, ale i k prohloubení dialogu se strategickými partnery, jako jsou Rusko a Čína.

Nečas jednal o vízech s kanadským premiérem

Během summitu Nečas také jednal o zrušení kanadských víz pro Čechy s premiérem Kanady Harperem. Žádný konkrétní příslib či jasné datum zrušení víz od něj ale neuslyšel. Pro Čechy je podle Nečase těžko přijatelné pouze čekat na to, až Kanada plně rozběhne svůj nový azylový systém, po čemž by pak mohlo následovat zrušení víz.

Petr Nečas po jednání s kanadským premiérem:

„Od třicetiminutové schůzky, která se zabývala celou řadou dalších témat, samozřejmě nelze očekávat žádný průlom.“

Jediný hmatatelnější příslib od Kanaďanů z dnešní schůzky je, že tamní úřady vyhodnotí všechny možnosti nového azylového sytému, že zintenzivní kontakty s českými partnery při hledání řešení a že se „pokusí najít více flexibilní přístup“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil. Výměna patrně nebude rychlá.
13:22Aktualizovánopřed 18 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...