Tripolis - Minutu před dnešní půlnocí končí mise NATO v Libyi. Podle Rady bezpečnosti OSN 7měsíční operace splnila svůj cíl. „Operace Unified Protector patří k nejúspěšnějším v historii NATO,“ prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Jenže Libyjci by si přáli, aby aliance v zemi pomáhala ještě aspoň do konce roku.
V polovině března útočily Kaddáfího tanky na předměstí povstaleckého centra Benghází. Diktátor potřeboval k rozdrcení revolty jen pár dnů. Přesto se aliance marně dohadovala, jak reagovat. Přes odpor Německa si ale nakonec britský premiér David Cameron a francouzský prezident Nicolas Sarkozy prosadili vojenský úder. NATO zahájilo operace v Libyi 24. března a končí ji dnes před půlnocí.
Mise NATO v Libyi
- 221 dní
- 26 tisíc vzletů
- 10 tisíc úderů
- zničeno 5900 vojenských cílů
Cílem operace bylo hlavně ochránit libyjské civilisty. A to se podle aliance povedlo. „Vy jste jednali s cílem změnit svou historii a svůj osud, my jsme jednali, abychom vás chránili,“ řekl Fogh Rasmussen na společné tiskové konferenci s šéfem přechodné rady Džalílem. „Společně jsme uspěli: Libye je konečně svobodná.“
„Operace NATO byla úspěšná, díky boží milosti a odhodlání našich bojovníků,“ přidal se Džalíl. „Údery (NATO) byly přesné, takže civilisté nebyli zasaženi, lid Libye to může dosvědčit,“ dodal. „Nemáme potvrzeny žádné případné civilní ztráty,“ tvrdí i Rasmussen. „Prohlásili jsme veřejně, že nemůžeme vyloučit možnost způsobení ztrát na životech civilistů, vyšetřování ale žádné nepotvrdilo,“ dodal.
Sami Libyjci by byli rádi, kdyby NATO setrvalo. „Doufáme, že NATO bude v operacích pokračovat do konce roku. Potřebujeme naše přátele pro zajištění hranic,“ říká předseda Přechodné národní rady Mustafa Džalíl.
Libyjská přechodná vláda se bojí, že se Kaddáfího stoupenci ani po smrti svého vůdce nevzdali nadějí na odboj. Stále se nepodařilo dopadnout Kaddáfího syna Saífa, který se pravděpodobně pohybuje v poušti u hranic s Nigerem. Navíc se objevilo tvrzení bývalého vojáka australských elitních jednotek, který měl za peníze dostat do exilu i dalšího Kaddáfího syna Saadího.
V Libyi se dnes začala formovat nová vláda. Novým předsedou libyjské prozatímní vlády (NTC) byl dnes zvolen elektroinženýr Abdar Rahím Kíb. V úřadu nahradí Mahmúda Džibríla, který podle svého slibu odstoupil po vyhlášení osvobození Libye. V ten okamžik začaly konzultace o vytvoření nové prozatímní vlády. Libyjci by měli podle dohodnutého harmonogramu během osmi měsíců mít možnost zvolit národní kongres, který připraví návrh nové ústavy a vytvoří přechodný kabinet působící do příštích parlamentních a prezidentských voleb.
Po Libyi se NATO do Sýrie nechystá
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dnes vyloučil mezinárodní vojenskou intervenci v Sýrii. Vláda v Damašku se obává podobného scénáře jako v Libyi. Rasmussen řekl v letadle, jímž mířil do Libye, že vojenská intervence v Sýrii je „zcela vyloučená“. Odsoudil přitom násilné potlačování protestů, při němž syrské bezpečnostní síly zabíjejí civilisty. Od března v Sýrii přišlo při protestech o život na 3 000 lidí.
„Naprosto nemáme v úmyslu intervenovat v Sýrii. Samozřejmě, že represe v Sýrii rozhodně odsuzuji. Jediný způsob, jak tam pokročit, je, podobně jako v jiných zemích, brát ohled na legitimní nároky Syřanů a zavést demokratické reformy,“ řekl Rasmussen.
Vysvětlil, že operace v Libyi byla vedena na základě mandátu OSN, v níž intervence získala velkou podporu. Připomenul, že to není případ Sýrie. Rusko a Čína v Radě bezpečnosti vetovaly hlasování o rezoluci k Sýrii a odůvodnily to právě obavami z toho, že by i syrský konflikt mohl přerůst v mezinárodní. „Musíme rozhodovat případ od případu. Z globálního pohledu nemůžete Libyi srovnávat se Sýrií,“ řekl Rasmussen.
Vojenské zásahy Damašku se nelíbí ani arabským zemím. Liga arabských států nejnověji syrskou vládu vyzvala, aby okamžitě s násilnostmi skoncovala, aby armáda stáhla z měst tanky a aby vláda začala vyjednávat s opozicí. Na odpověď Damašku se čeká.
