Moskva/Washington - Použití chemických zbraní v Sýrii vyžaduje tvrdou reakci mezinárodního společenství, řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. Pokud svět nezareaguje, bude to podle něj signál pro ostatní diktátory, že mohou zakázaný arzenál používat. Hlavním úkolem NATO je podle Rasmussena ochrana tureckých hranic, vojenský zásah ponechá aliance na rozhodnutí jednotlivých zemí. Generální tajemník je také přesvědčený, že za chemickým útokem je režim prezidenta Bašára Asada. Syrská vláda to přitom popírá, dnes navíc požádala OSN, aby zabránila agresi a „absurdnímu použití síly“ proti Damašku. Vyzvala přitom mezinárodní společenství, aby se zasadilo o politické řešení syrské krize.
NATO ochrání syrsko-tureckou hranici
Dnešní hlavní události k situaci v Sýrii
- Šéf NATO odsoudil chemické útoky v Sýrii, NATO prý ochrání tureckou hranici.
- Írán se nabídl, že zprostředkuje rozhovory o urovnání syrské krize.
- Obama bude jednat o Sýrii s vlivným senátorem McCainem.
- Rusko vyšle do Kongresu USA delegaci, která bude s americkými poslanci jednat o Sýrii.
- Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova jsou informace USA a jejich spojenců o odpovědnosti Asadova režimu za chemické útoky „absolutně nepřesvědčivé“.
- Francouzský prezident může o účasti na vojenské akci v Sýrii rozhodnout bez souhlasu parlamentu.
- Čína varovala před vojenskou akcí bez podpory OSN.
- Syrská vláda požádala OSN, aby zabránila agresi a „absurdnímu použití síly“ proti Damašku.
- Britská vláda v žádném případě neuvažuje o tom, že by otázku případného vojenského úderu proti Sýrii znovu předložila k hlasování parlamentu.
- „Už nikdy válku! Už nikdy válku!“ napsal na svém twitterovém účtu papež František.
- Francie disponuje satelitními snímky, které prý dokazují, že údajný chemický útok v Sýrii byl veden z oblastí pod kontrolou syrské armády.
- Server britského listu Daily Mail dnes zveřejnil fotografii šéfa americké diplomacie Kerryho, jak družně sedí u stolu se syrským prezidentem Asadem.
Rasmussen chemické útoky v Sýrii odsoudil: „Pozice NATO je jasná. Chemický útok, který se odehrál 21. srpna u Damašku, je otřesný a neomluvitelný. Věříme, že tyto útoky, které stály životy stovky dětí a žen, nemohou zůstat ignorovány. Existuje důvod, proč jsou chemické zbraně v civilizovaném světě zakázané. Jsou to barbarské nástroje, které nemají v 21. století místo.“ NATO se podle něj bude teď soustředit na ochranu syrsko-turecké hranice. Aliance má u jižních hranic rozmístěné střely systému Patriot. „Pro NATO nevidím žádnou další roli. Je na jednotlivých spojencích, aby se rozhodli, jak odpoví a jaké vojenské prostředky mohou využít,“ řekl generální tajemník k možnému širšímu zapojení Severoatlantické aliance do mezinárodní odpovědi na použití chemických zbraní.
Samo Turecko by se k případné vojenské akci samo připojilo. Intervenci si přitom zdejší vláda dokáže představit i bez shody na půdě OSN. Podle premiéra Recepa Tayyipa Erdogana by měl útok vést ke svržení Asadovy vlády. O situaci v Sýrii bude jednat na setkání G20 s Barackem Obamou i Vladimirem Putinem.
Spojené státy tvrdí, že za útoky stojí Asadova vláda, syrský režim to ale stále odmítá. Stálý syrský zástupce v OSN Bašár Džafarí dnes předal oficiální dopis generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi a argentinské diplomatce Maríi Cristině Percevalové. Argentina teď totiž RB OSN předsedá. Text vyzývá šéfa OSN, aby „dostál své odpovědnosti a zabránil jakékoli agresi proti Sýrii“. Pan Ki-mun by měl prý usilovat o politické řešení krize. Damašek se v dopise pouští i do Spojených států, které přejaly „staré báchorky vyrobené teroristy“. Spojené státy by „měly sehrát roli garanta míru a připojit se k Rusku v přípravách mezinárodní konference o Sýrii“, píše se také v dopise.
Do Spojených států se kvůli jejich tvrzení, že za chemickými útoky je syrský režim, pustilo i Rusko. „Ukázali nám jakési dokumenty, které neobsahovaly nic konkrétního - žádné geografické koordináty, žádná jména, žádné důkazy o tom, že vzorky odebrali profesionálové,“ míní ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Když jsme požádali o podrobnosti, bylo nám sděleno, že všechno je tajné a nemohou nám nic ukázat,“ dodal.
Aby Moskva postoj Spojených států lépe pochopila, vysílá Putin do zámoří poslaneckou delegaci. „Nebude jistě ani marné vyslechnout mínění Američanů,“ soudí ruský prezident. „Poslanecký dialog je nepochybně podstatnou součástí rusko-amerických vztahů,“ dodal.
Americký prezident si na dnešek pozval do Bílého domu republikánského senátora Johna McCaina, se kterým bude jednat o případné vojenské intervenci v Sýrii. McCain, který byl v roce 2008 Obamovým soupeřem v prezidentských volbách, je velmi vlivným politikem a na konci května se v Sýrii osobně setkal s představiteli povstalců ze Syrské svobodné armády.
John McCain:
„Chci mluvit s prezidentem. Chci zjistit, jaké jsou plány a strategie. A chci říci, že pokud Kongres zamítne rozhodnutí prezidenta Spojených států ohledně otázky národní bezpečnosti, byl by to velmi nebezpečný precedens.“
O dalším vývoji se rozhodne přesně za týden - sejde se americký Kongres, který rozhodne, jestli zásah Spojených států schválí. Americký ministr zahraničí John Kerry přitom už včera prohlásil, že Spojené státy vyhodnotily vzorky, které potvrzují, že v Sýrii zabíjel bojový plyn sarin.
Francouzský prezident se na intervenci poslanců ptát nemusí
Zapojení do vojenské intervence zvažuje i Francie. Prezident Francois Hollande by si přitom takovou akci nemusel nechávat odsouhlasit parlamentem. Francouzská ústava to totiž nevyžaduje. Ovšem opozice po tom volá. „Nemusí o tom s poslanci ani debatovat,“ řekla o prezidentových pravomocích šéfka zahraničního výboru parlamentu Élisabeth Guigouová. Hollande je vrchním velitelem francouzské armády a podle ústavy má právo sám nařídit zahraniční intervenci. O zahájení akce pouze musí parlament do tří dnů informovat. Souhlas by potřeboval pouze v případě, že by intervence trvala déle než čtyři měsíce.
Čína dnes před jednostrannou akcí varovala. „Jakákoli akce mezinárodního společenství by měla vycházet ze zásad Charty OSN a základních norem mezinárodních vztahů,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Účast na vojenském zásahu bez souhlasu OSN odmítla i německá kancléřka Angela Merkelová: "Ne, Německo se zásahu nezúčastní. Německo se připojí, pouze pokud vznikne mandát NATO, OSN nebo Evropské unie. Zkoušíme všechno a jsem ráda, že máme několik dní k dispozici, aby se dal proces do pohybu." Bývalý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg Merkelové vytkl, že v otázce syrského kofliktu neprokazuje dostatečnou solidaritu se Severoatlantickou aliancí.
Po převzetí odpovědnosti nad násilnostmi v Sýrii volá Liga arabských států. Jakýkoliv nesouhlas s mezinárodní akcí by podle nich syrský režim povzbudil k dalším zločinům. Objevily se nicméně i rozpory uvnitř Ligy, co se týče přístupu k řešení syrské krize. Zatímco Saúdská Arábie vojenskou intervenci plně podporuje, vedoucí představitelé Egypta by dali přednost diplomatickému řešení. Povstalci v jejich zemi totiž patří stejně jako ti syrští k islamistům, vedení země proto stojí na straně prezidenta Asada.
Írán se nabídl, že zprostředkuje rozhovory o urovnání syrské krize. „Vyjadřujeme naši připravenost stát se prostředníkem ve snaze nalézt mírové urovnání syrské krize,“ řekl íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf. Vojenská akce by podle íránského ministra uvrhla světové společenství do situace, kterou by bylo obtížné udržet pod kontrolou. „Pro Blízký východ by to mělo nedozírné následky,“ varoval Džavád Zaríf.
„Už nikdy válku! Už nikdy válku!“ napsal na svém twitterovém účtu papež František. Vyzval všechny, aby se modlili za mír ve světě a ve svých srdcích.
V Sýrii mezitím pokračují boje, jen v neděli na severovýchodě Damašku zemřelo při ofenzívě syrských vládních vojsk proti rebelům 42 lidí, včetně čtyř dětí. OSN dnes oznámila, že za více než dva roky syrského konfliktu uprchlo ze svých domovů 7 milionů lidí, což je bezmála třetina syrského obyvatelstva. Z toho dva miliony uprchly do zahraničí. Podle údajů syrské opozice si boje v Sýrii od března 2011 vyžádaly přes 110 tisíc mrtvých, z toho víc než 40 tisíc civilistů.
Britská vláda k novému hlasování o Sýrii parlament vyzvat nehodlá
Mluvčí britské vlády dnes novinářům v Londýně sdělil, že kabinet Davida Camerona v žádném případě neuvažuje o tom, že by otázku případného vojenského úderu proti Sýrii znovu předložil k hlasování parlamentu. Zásah v Sýrii parlament minulý čtvrtek hlasováním odmítl, stanovisko poslanců podle průzkumů podporuje přes 70 procent Britů.
Už o víkendu se totiž ozývaly hlasy, že by poslanci měli své stanovisko znovu zvážit. Bývalý britský ministr zahraničí Malcolm Rifkind prohlásil, že odklad rozhodnutí prezidenta Obamy, který požádal o stanovisko poslance Kongresu, otevřel před Londýnem nový prostor k úvahám. Také londýnský primátor Boris Johnson v listu Daily Telegraph napsal, že nové projednání této věci v parlamentu by mohlo být užitečné, protože se objevily „nové a pádnější“ důkazy o vině prezidenta Bašára Asada.