Praha - Americký Národní úřad pro letectví a vesmír zveřejní, jestli by mohl být někde ve vesmíru možný život. Seznam čtyř set hvězd, které mohou mít kolem sebe obyvatelné planety, vychází z údajů dalekohledu Kepler. Ten je v provozu necelý rok a jeho cílem je právě objevovat planety podobné Zemi. Informoval o tom deník The New York Times.
„Chceme najít život,“ řekl listu astronom Geoffrey Marcy z Kalifornské univerzity, který se podílí na zpracovávání výsledků zasílaných z vesmíru dalekohledem.
Podle expertů bude přesun lidí na jinou planetu jednou nevyhnutelný. Během patnácti let, co astronomové pátrají po planetách mimo sluneční soustavu, jich objevili asi 500. Většina z nich je 13krát až 25krát větší než hmotnost Země. „Dalekohled Kepler je důležitější než Hubbleův vesmírný teleskop. My totiž sbíráme údaje, na základě kterých se lidstvo jednou odstěhuje do vesmíru,“ vysvětluje vedoucí vědeckého týmu William Borucki.
Vědci počítají s více variantami, proč by Země nemusela být jednou ideální adresou. Ve hře je podle nich nejen změna klimatu, ale i dosud neznámá smrtelná choroba, zásah asteroidu nebo zánik Slunce.
Hledání života je úkolem na příští dekády
Dalekohled Kepler je prvním krokem v úsilí, které odborníci odhadují na několik desítek let. Chystají se na něj jak NASA, tak Evropská vesmírná agentura (ESA). Američané již letos na podzim například hodlají vyslat na Mars robotické vozítko Curiosity za 2,5 miliardy dolarů. Mimo jiné bude zkoumat, zda v minulosti na planetě existoval život, anebo zda tam v nějaké podobě přetrvává dosud.
Sonda Kepler
Je to první družice vyslaná americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA), která dokáže najít planety o velikosti Země obíhající okolo hvězd, jako je Slunce. Dalekohled obíhá okolo Slunce a sleduje oblast poblíž souhvězdí Labutě a Lyra. Po obyvatelných planetách přitom pátrá v okolí asi 100 000 hvězd.
Další podobná mise by mohla směřovat na měsíc Europa obíhající kolem Jupiteru, pod jehož povrchem je oceán, anebo na měsíce Titan, respektive Enceladus obíhajících kolem Saturnu. Zatímco první je pokrytý metanem, z druhého vystřikují gejzíry vody. Astronomové se ještě na nejvhodnějším cíli neshodli. Otázkou také je, zda se na něco takového v současných ekonomických podmínkách podaří sehnat peníze.
