Washington – Otázka vzniku života provází lidstvo od nepaměti. Většinu lidí proto zajímá, zda existuje život i jinde než na Zemi. A pokud ano, zda je stejný jako ten náš. Generace vědců z americké společnosti NASA doufá, že právě na tyto otázky teď najde odpověď. NASA už loni v prosinci oznámila zásadní astrobiologický objev. Nadšená veřejnost doufala, že se konečně podařilo objevit mimozemský život, a tak byla objevem zklamaná. Šlo totiž o objevení jakéhosi zvláštního mikroba žijícího v Californském jezeře Mono. I tak se ale jednalo o obrovský přínos. Mikrob totiž umí něco, co je pro jiné organismy zcela nepředstavitelné.
„Tento mikroorganismus byl izolován z jezera, které je velmi bohaté na arsen. Ten je pro většinu organismů prudce jedovatý. Takže to, že jsme objevili, že může existovat životní forma, která arsen nejen toleruje, ale dokáže tento jed využívat, a dokonce ho zabudovat do svých buněk a využít ho k růstu, tak to je opravdu velký krok dopředu,“ podotkl Carl Pilcher z Institutu pro Astrobiologii NASA.
Všechny pozemské životní formy mají za své základní stavební kameny uhlík, vodík, kyslík, dusík, síru a fosfor. Loni objevený mikrob ale dokáže fosfor nahradit pro jiné organismy toxickým arsenem. Je to zatím jediný příklad organismu, který něco podobného umí. Ve vodách nehostinného Californského jezera Mono, které se vyznačuje extrémní slaností, zásaditostí a zvláštním chemickým složením, měl zřejmě pro zvláštní průběh evoluce hodně motivace. Podobná k životu nepřátelská místa astrobiology doslova přitahují. Dle Pilchera se snaží astrobiologové pochopi, jaké jsou limity pro existenci života. Podmínky na jiných planetách totiž mohou být ve srovnání se Zemí extrémní.
Permanentně zmrzlá půda a ledové příkrovy Arktidy nebo Antarktidy, vroucí geotermální prameny na dně oceánu nebo v Yellowstoneksém národním parku. Hledači kosmického života se nezastaví před ničím. Jak říká astrobiolog Carl Pilcher, nejzajímavější jsou právě mikroorganismy. To bude asi zklamání pro všechny milovníky Science Fiction, kteří čekají na zelené mužíčky. Jestli se život jinde podaří najít, bude s největší pravděpodobností pouhým okem neviditelný.
Carl Pilcher
Život na Zemi byl mikrobiální po většinu naší historie, víc než tři miliardy let. Proto, pokud byste chtěli pozorovat pradávný pozemský život, potřebovali byste mikroskop. Proto si myslíme, že nejpravděpodobněji, jestli najdeme nějakou formu života ve vesmíru, tak to bude nějaká mikroskopická forma, ale to neznamená, že to není podstatné.
Brzy vyjde najevo, zda je na Marsu život
Astrobiologie je multioborová disciplína. Setkává se v ní biologie, chemie, molekulární nebo planetární věda. Astrobiologický institut NASA, který sídlí v kalifornském silikonovém údolí, je místo, které zaštiťuje aktivity astrobiologů napříč celými Spojenými státy. Největší naděje většiny se v současnosti upírají ke dvěma kosmickým tělesům – Marsu a jednomu z měsíců Jupiteru – Europě. „Na Mars posíláme velice dobrou sondu, Mars Science Laboratory, která má odstartovat v nejbližších měsících. Jde o velice výkonnou mobilní laboratoř, která by měla dosednout přesně v místě, které je z hlediska možného současného i minulého výskytu života na Marsu úplně nejpravděpodobnější. Takže pokud byl někdy život na Marsu, tak je pravděpodobné, že důkazy o existenci tohoto života uvidíme už brzy,“ vysvětlil Carl Pilcher.
A co přesně vědci na povrchu vzdálených planet hledají? Veškeré chemické látky, které nevznikají při běžných fyzikálních a chemických reakcích. Látky, které mohou připomínat DNA nebo produkty metabolismu. Důležité je mít na paměti, že nemusí vypadat tak, jak jsme zvyklí tady na Zemi. Výzkum je vlastně stále na začátku. Příští století možná konečně přinese odpověď všem, kdo touží vědět, jestli jsme ve vesmíru sami.
