Řím – Koloseum, jednu z nejslavnějších antických památek v Římě, čeká nejrozsáhlejší rekonstrukce za poslední desítky let. Podle expertů se totiž začíná naklánět. Jižní část stavby je o 40 centimetrů níže než severní. Tamní úřady oznámily, že práce začnou letos v listopadu a trvat budou tři roky. Opravu kulturního dědictví ovšem nezaplatí italská vláda opředená dluhy, nýbrž soukromý italský podnikatel.
Památka roky trpí bez výraznějších oprav. Zdi, kterými otřásá hustá doprava, černají pod nánosem nečistot. Italská vláda zatížená obřím dluhem ovšem nemá na záchranu kulturního dědictví peníze. Potřebných 25 milionů eur tak ze své kapsy vyplatí jeden z nejbohatších italských podnikatelů - šéf výrobce luxusní obuvi Tod's Diego Della Valle.
Della Valle bude moci na oplátku 15 let používat logo Kolosea a vstupenky, které si ročně koupí 6 milionů návštěvníků, bude zdobit znak jeho firmy. Pro většinu Italů je to ale malá daň za záchranu jedné z ikon hlavního města.
Opravy proběhnou na etapy. Turisté se tak nemusí bát, že bude památka uzavřena. Rekonstrukce navíc zpřístupní velkou část dosud uzavřených prostor. Hlavně spleť podzemních tunelů, kde před dvěma tisíci lety gladiátoři čekali, až začne jejich boj na život a na smrt. Takto rozsáhlé a významné opravy Koloseum nezažilo posledních 73 let, říká starosta Říma Gianni Alemanno.
Čeká Koloseum osud věže v Pise?
Odborníci si poprvé asi před rokem všimli, že se památka naklání. Posledních pár měsíců proto Koloseum bedlivě sledují a obavy se skutečně potvrdily. Profesor Giorgio Monti z univerzity La Sapienza se domnívá, že by za tím mohla být puklina v základech amfiteátru. „Betonová deska, na které Koloseum stojí, vypadá jako 13 metrů tlustá elipsovitá kobliha a může v sobě mít prasklinu,“ řekl Monti.
Odborníci se zároveň snaží rozptýlit obavy z toho, že památku čeká osud věže v Pise. Koloseum se sice naklání, ale jen velmi mírně. „Monument je velmi stabilní. Jinak bychom se nerozhodli pro tak zásadní opravu,“ míní ředitelka Kolosea Rosella Rea.
Amfiteátr vybudovaný z iniciativy římského císaře Vespasiána v prvním století našeho letopočtu sloužil jako aréna pro hry, zápasy gladiátorů a zvířat. Na seznamu světového dědictví UNESCO je od roku 1980.
