Praha - Rakovina patří mezi nejzákeřnější choroby. Přestože moderní medicína činí další pokroky, nádory hlavy a krku zatím snažení lékařů odolávají. Na jejich léčbu se proto zaměřil projekt Onkogen (podle genu, který způsobuje rakovinné bujení). Nádory ústní dutiny, jazyka, rtu, hrtanu nebo hlasivek jsou v tuzemsku páté nejčastější nádory. Každý rok se objeví asi 3 000 nových případů a jejich vyhlídky nejsou dobré. Do pěti let přežije pouze zhruba polovina pacientů. Léčba je přitom velmi nepříjemná: Při náročné operaci je potřeba s nádorem často odstranit i velkou část obličeje. Mnoho pacientů se pak stává lidmi bez tváře a bez naděje na plnohodnotný život.
Před několika lety se spojili lékaři z kliniky ORL v Motolské nemocnici s lékaři z Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty a vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. V rámci projektu Onkogen se snaží rozklíčovat složitou chemii, která řídí chování nádoru.
„Tyto nádory i přes veliký pokrok v oblasti diagnostiky a léčby mají stále relativně špatnou prognózu. Oproti třeba nádoru prsu, kde i přes nárůst těchto nádorů se prognóza pacientek stále vylepšuje, tady je prakticky rovnovážný stav,“ říká Karel Smetana z Anatomického ústavu 1. LF.
Chorobu si nemocní zaviní většinou kouřením a alkoholem
Jedná se o nádory, které vznikají na sliznicích z buněk takzvaného dlaždicového epitelu. Z části si chorobu nemocní zavinili sami, většinou dlouholetým kouřením a konzumací velkého množství alkoholu. Buňky poškozené dlouhodobým působením toxických látek se začnou dělit a vzniká nádor. Experimenty v laboratoři vědcům prozradily, že tyto nádorové buňky dokáží pomocí různých chemických látek působit na zdravé buňky v okolí a donutit je, aby pro ně „začaly pracovat“.
Buňky vaziva neboli fibroblasty spolu s dalšími buněčnými typy v okolí nádoru vytvoří na pokyn nádoru speciální podpůrnou tkáň, tzv. stroma. Toto stroma pak začne vytvářet v okolním organismu mikroprostředí, které nádoru pomáhá v šíření. Buňky tohoto stromatu vlastně podle pokynů svých „nadřízených“, nádorových buněk, začnou manipulovat chování zdravých buněk ve svém okolí.
„Buňky nádorového epitelu produkují určité signální molekuly, kterým se říká cytokiny nebo chemokiny, kterými ovlivňují činnost fibroblastů ve svém okolí a ty potom produkují další řídicí molekuly, kterými upravují činnost buněk nádorových a umožňují jim, aby začaly intenzivněji růst, případně vytvářet metastáze,“ vysvětluje Karel Smetana.
Jakými chemickými látkami buňky z nádoru komunikují?
Lékaři potřebovali zjistit, jakými chemickými látkami buňky z nádoru a jeho okolí komunikují. Oslovili proto vědce z Ústavu molekulární genetiky, kteří začali provádět detailní genetické analýzy.
„Dostáváme homogenní vzorky tkání, kdy z tkání izolujeme ribonukleové kyseliny a na DNA čipech stanovujeme koncentrace těchto ribonukleových kyselin. Tyto ribonukleové kyseliny jsou informací pro produkci proteinů v buňkách, a tak dostáváme zprostředkovaně informaci o tom, které proteiny by se v buňkách produkovaly,“ popisuje Hynek Strnad z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Vědci zjistili, že buňky nádorového obalu vyrábějí dva růstové faktory, pomocí kterých dokáží u zatím zdravých buněk navodit stav, kdy jsou buňky schopné se intenzivně dělit. V laboratořích Anatomického ústavu se dále podařilo působení těchto látek chemicky zablokovat a změněné buňky vrátit zpět do normálního stavu. Tento poznatek je v současnosti chráněn patentem a v budoucnosti by se mohl stát součástí léčby nádorů hlavy a krku.
Projekt Onkogen by měl znamenat zkvalitnění operací
Výzkumy vědců ze Spojených států amerických prokázaly fungování podobných mechanismů i u nádorů prsu nebo prostaty. Přínos projektu Onkogen by měl znamenat také zkvalitnění prováděných operací. Právě genetické metody totiž dokáží nejlépe odlišit zdravou tkáň od tkáně poškozené. Což by mohlo snížit riziko, že se odoperovaný nádor znovu objeví.
