Nacisté před 70 lety poprvé vyzkoušeli na lidech cyklon B

Osvětim – Ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi nacisté 3. září 1941 poprvé na lidech vyzkoušeli smrtící plyn cyklon B. Při pokusu bylo otráveno 600 sovětských vojáků a 300 polských vězňů. V plynových komorách pak do roku 1945 zahynuly téměř tři miliony lidí, převážně Židů, přičemž holocaust si za necelé čtyři roky (od léta 1941 do konce války v květnu 1945) vyžádal na šest milionů židovských obětí.

Nacisté hledali při „konečném řešení židovské otázky“ co nejefektivnější způsob vraždění. Nestačilo střílení židů či jejich zabíjení v mobilních plynových komorách, proto začali měnit již existující koncentrační a pracovní tábory na území Polska na tábory vyhlazovací a za nejvhodnější způsob vraždění si vybrali zabíjení plynem. Pomohla jim náhoda. Při epidemii skvrnitého tyfu v červnu 1941 v koncentračním táboře Osvětim totiž firma Tesch a Stabenow (Testa) z Hamburku, zabývající se hubením škůdců, použila proti vším formu kyseliny kyanovodíkové, cyklon B. Ten se vzápětí vyzkoušel na lidech.

V kmenovém táboře Osvětim, bývalých kasárnách polské armády, bylo ve sklepě bloku 11 zavřeno téměř 600 sovětských zajatců a asi 300 těžce nemocných polských vězňů. Okna a dveře se utěsnily a nacisté dovnitř nasypali modré kuličky velikosti hrášku, které se změnily v jedovatý plyn. Plyn vnikl lidem do plic a ochromil jim centrum dýchání, zemřeli asi za 15 minut.

První plynová komora, v níž byli zabíjeni váleční zajatci, byla v Osvětimi patrně zřízena již v září 1941. O měsíc později se začala plánovat výstavba tábora v Osvětimi-Březince, který byl otevřen v březnu 1942 a kde byly postaveny čtyři velké plynové komory. V těch mohlo být denně zavražděno na šest tisíc lidí. Na 1500 lidí se spotřebovalo pět kilogramů cyklonu B. Plynové komory byly maskovány jako sprchy, které měly oběti přesvědčit, že jde o dezinfekční opatření, kterým musejí projít dříve, než budou posláni do tábora.

Od začátku roku 1942 byly plynové komory instalovány i v dalších nacistických vyhlazovacích táborech - Belzecu, Sobiboru, Treblince a Majdanku. Po uzavření táborů Belzec, Sobibor a Treblinka koncem roku 1943, kde bylo zavražděno přes 1,7 milionu Židů, bylo centrum nacistické genocidy přesunuto do Osvětimi, kam směřovaly transporty z celé nacisty okupované Evropy. V Osvětimi, která se stala symbolem nacistického holocaustu, zahynulo v plynových komorách asi 1,5 milionu Židů. Koncem roku 1944 nacisté plynové komory a krematoria zničili, protože se snažili před postupující Rudou armádou skrýt stopy své vražedné mašinérie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Malacek je podezření na kulhavku a slintavku, mohou se zpřísnit opatření na D2

U Malacek na západě Slovenska, méně než 50 kilometrů od českých hranic, existuje podezření na další ohnisko slintavky a kulhavky, informoval v neděli na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oznámil zpřísnění opatření na hraničním přechodu Břeclav-Brodské na dálnici D2 u Lanžhota na Břeclavsku. Zástupce mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer sdělil, že opatření se nemění, kontroly by ale měly být důslednější.
včeraAktualizovánovčera v 14:12

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včera v 13:52

Při ruském dronovém útoku v Charkově zemřeli dva lidé

Rusové zaútočili pozdě večer desítkami dronů na několik ukrajinských měst. Největší škody hlásí Charkov, kde podle tamních úřadů utrpěla zásah vojenská nemocnice, obchodní centrum nebo několik bytových domů. Poslední zprávy hovoří o dvou mrtvých a 35 zraněných. Jsou mezi nimi i vojáci, kteří se léčili právě v zasaženém zdravotnickém zařízení. Další lidé byli zraněni při útoku v Kupjansku. Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla, že v noci na neděli sestřelila 65 ze 111 ruských dronů a dalších 35 zřejmě zničily systémy elektronického boje.
včeraAktualizovánovčera v 13:35

Myanmar zasáhl následný otřes

Oblast druhého největšího myanmarského města Mandalaj v neděli zasáhl následný otřes o síle 5,1 stupně, další z několika po silném pátečním zemětřesení o intenzitě 7,7 stupně, které zasáhlo kromě Myanmaru také Thajsko. Informovala o tom americká geologická služba USGS. Lidé v ulicích Mandalaje začali křičet strachy, když následný otřes udeřil, uvedla agentura AP. Epicentrum otřesů bylo asi 20 kilometrů severozápadně od města.
včera v 11:46

Na Ukrajině působí i francouzské drony. Jejich výrobce chce znásobit produkci

Evropští lídři se na pařížském summitu ochotných shodli na nutnosti zvýšit dodávky zbraní na Ukrajinu. A to včetně dronů, které se v boji s ruskými jednotkami ukázaly jako velmi účinné. Jejich hlavní francouzský výrobce, který své stroje posílá Kyjevu, chce v příštích týdnech znásobit produkci.
včera v 08:00

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
29. 3. 2025Aktualizováno29. 3. 2025

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
29. 3. 2025

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
29. 3. 2025
Načítání...