Jedním z hlavních závěrů berlínské schůzky nejvyšších představitelů Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie je vyslání ozbrojených jednotek Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na východ Ukrajiny. Lídři zemí se během pětihodinové debaty shodli i na vytvoření takzvané cestovní mapy, která by měla vést k míru. Ministři zahraničí by ji měli vypracovat v listopadu.
Na Donbas vyrazí ozbrojené jednotky OBSE. Rusko i Ukrajina souhlasí
Ukrajinský prezident Petro Porošenko po téměř pětihodinovém jednání takzvané normandské čtyřky potvrdil, že se Rusko a Ukrajina shodly na přítomnosti ozbrojených jednotek OBSE v oblasti bojů na Donbasu. Dosud na udržování křehkého příměří v této oblasti dohlíželi inspektoři OBSE bez zbraní, volání po jejich ozbrojení ale postupně sílilo.
Přímo na východě Ukrajiny ale proti tomuto návrhu protestovaly tisíce lidí. Skupina proruských aktivistů dokonce oznámila, že je připravena jít s mezinárodními pozorovateli do konfliktu. „Nepotřebujeme žádné ozbrojené cizince. Za svoji nezávislost bojujeme sami. Všichni to podporují,“ tvrdí lídr organizace Mladá republika Nikita Kiosiv.
Vojáci se budou stahovat z dalších míst
Berlínská schůzka Normandské čtyřky
Petro Porošenko, Vladirmir Putin, Angela Merkelová a Francois Hollande se v Berlíně shodli také na stahování vojáků z dalších čtyř oblastí. S oddělením bojujících stran na třech místech fronty počítala už dílčí dohoda ze září. Přestože přesun znepřátelených jednotek měl být hotov do tří dnů, nárazníková zóna byla zatím vytvořena jen na dvou místech.
- Vladimira Putina do Berlína doprovodil i jeho vlivný poradce Vladislav Surkov, na kterého jsou kvůli dění na Donbasu uvaleny sankce. Surkov má zákaz vstupu do zemí EU, přesto seděl během berlínského jednání u stolu mezi Putinem a německým ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem.
Schůzka takzvané normandské čtyřky tak zřejmě překoná očekávání. Německá kancléřka Angela Merkelová ani další představitelé čtveřice evropských zemí od setkání žádné velké změny neočekávali.
Zdrženlivější je ohledně závěrů berlínské schůzky politolog Jan Šír. Pokud bude ozbrojená policejní mise na Donbasu rozmístěna, bude to možné považovat za pokrok, ovšem bez dalšího posunu směrem k utlumení konfliktu zanedbatelný.
„Policejní mise je mise lidí ozbrojených lehkými palnými zbraněmi. Nedovedu si představit, dokud nedojde ke stažení těžké techniky, že by policejní mise mohla něco řešit. V první řadě je třeba vykonat zásadní kroky týkající se zastavení bojů, odvozu těžké techniky a odchodu všech jednotek, které nemají na daném území co dělat. K tomu zatím nedošlo a myslím, že vkládat jakékoliv naděje v jakékoliv mechanismy OBSE je nejen předčasné, ale i ošidné,“ upozornil Šír ve vysílání ČT24.
Konflikt na východní Ukrajině si za více než dva roky vyžádal přes 9600 obětí a na 22 000 zraněných.
GALERIE
Ukrajina