Přestřelky na východě Ukrajiny nekončí a nárazníková zóna zatím funguje jen ve dvou oblastech. Po více než roce se proto sešla takzvaná normandská čtyřka - tedy německá kancléřka s prezidenty Ukrajiny, Ruska a Franice. Důvodem setkání byla zejména otázka dodržování minských dohod, ale i válka v Sýrii a především pak kritická situace v Aleppu. Berlínské schůzce se věnovali i hosté pořadu Devadesátka od 20:00 na ČT24.
Putin a Porošenko se sešli v Berlíně. Merkelová předem uvedla, že nelze čekat zázraky
Normandská čtyřka se kvůli nekončícím bojům v Donbasu schází v Berlíně (zdroj: ČT24)
„Oba tábory se sešly jen proto, aby si navzájem sdělily své pozice, nějaký zásadní průlom v jednáních se ale rozhodně čekat nedá,“ uvedl k jednání v Berlíně zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Podobně před schůzkou mluvila i kancléřka Angela Merkelová. „Po diskusích s mnoha experty bylo rozhodnuto, že zkusíme vyčerpat všechny možnosti, abychom se hnuli kupředu. Když situaci zhodnotíme velmi upřímně, kde jsme teď? Nemůžeme od schůzky čekat žádné zázraky, ale je třeba v našem úsilí pokračovat,“ zdůraznila kancléřka.
Za hlavní úspěch se dá považovat ovšem už to, že se lídři Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny sešli u jednoho stolu. „Kreml dlouhé dny před jednáním tvrdil, že Putin do Berlína vůbec nepojede. Až ve středu mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov oznámil, že prezident už do Berlína odletěl. Zároveň ale řekl, že nečeká žádný zásadní posun v jednáních,“ uvedl zpravodaj ČT David Miřejovský.
Vladimir Putin a Angela Merkelová před schůzkou v Berlíně
V Donbasu bylo v září dosaženo dohody o oddělení bojujících stran na třech místech fronty. Zatím se tak ale stalo jen ve dvou oblastech a boje místy neustávají. Z jejich podněcování se přitom vzájemně obviňují armáda a rebelové.
Moskva chce, aby Kyjev omilostnil separatisty, zaručil autonomii Donbasu a uspořádal tam volby. „Technika a vojáci jsou připraveni ke stažení, ale Ukrajina stále nesplnila všechny podmínky, ke kterým se zavázala na jednání v Minsku,“ prohlásil velitel povstaleckých milic v luhanském regionu Oleg Anaščenko.
GALERIE
Ukrajina
Kyjev naopak naléhá na stažení cizích vojáků a převzetí kontroly nad rusko-ukrajinskou hranicí i v úseku, který dosud neovládá. „Hlavní příčinou odložení odchodu vojsk je pokračující ostřelování podél linie dotyku,“ podotkl šéf ukrajinské mise v koordinačním centru Boris Kremenetskij.
Na Ukrajině nejde o vnitrostátní konflikt, jedná se o ruskou okupaci, ruskou agresi proti suverénnímu nezávislému ukrajinskému státu v 21. století.
Petro Porošenko během vojenské ceremonie
Dohoda je kvůli neústupnosti všech zúčastněných v nedohlednu. „Bezpečnostní aspekty, jako je kompletní klid zbraní, odchod cizích vojsk a hlavně to, že Ukrajině musí být umožněn přístup na jí dnes nekontrolovanou část hranice s Ruskem, tyto kroky musí být dodrženy. Všechno ostatní jsou lži,“ konstatoval ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Boje na východě Ukrajiny vypukly v dubnu 2014 a od té doby si podle poslední statistiky OSN vyžádaly 9640 obětí a přes 22 tisíc zraněných. Z domovů vyhnaly 1,7 milionu lidí.
Situace je dost rozdílná oproti stavu před rokem a půl, pokud jde o intenzitu bojů, i když lokální přestřelky probíhají.
Na napjatou situaci v Donbasu dál doplácejí civilisté. „Nejdřív bylo potřeba dát dřevo a pokrýt střechu, pak až okna. My jsme ale nejdřív dostali plastová okna a na to hlavní, trámy a prkna, stále čekáme,“ postěžovala si obyvatelka vesnice Niišina, která leží na povstaleckém území a boje tam skončily už loni v únoru.
Humanitární pomoc se přitom přes linii dotyku dostává jen obtížně a separatisté navíc zakazují práci zavedeným humanitárním organizacím.
Omezená pomoc Západu, neomezená z Ruska
Řada států podporuje Kyjev nejrůznější pomocí. Američané také radí ukrajinské armádě a pomáhají s výcvikem vojáků.
„Dodávky jsou podle mě velmi omezené, asi patnáct zemí deklaruje, že Ukrajině pomáhá, ovšem když se podíváme na tuto pomoc, tak se nejedná o velké objemy. Nejvíc dodávají Spojené státy, které posílají zdravotnický materiál, výcvikové prostředky, ale i malé radiostanice. Nejvýznamnější dodávkou bylo 14 speciálních radiolokátorů, které jsou schopné detekovat letící dělostřelecké projektily,“ konstatoval šéfredaktor ATM Michal Zdobinský.
Separatisté jsou podle něj v přímém spojení s Ruskem. „Mají tu výhodu, že mají podstatně kratší zásobovací trasy a můžou si nadefinovat přesně své potřeby,“ podotkl Zdobinský.
Příslušník proruských skupin v Donbasu
„Porošenko prohlásil, že separatisté mají asi 700 tanků, asi 1000 obrněných transportérů a bojových vozidel pěchoty a asi 1500 dělostřeleckých systémů a raketometů, což, pokud by to byla pravda, je staví do podobné pozice, v jaké je ukrajinská armáda,“ uvedl redaktor časopisu ATM Dušan Rovenský. Ukrajinská armáda by podle něj za tohoto stavu nemohla vojensky získat zpět východní Ukrajinu, a nezbývalo by jí tak jiné než diplomatické řešení.
Podle Rovenského se povstalci zpočátku konfliktu vyzbrojili ze skladů ukrajinské armády, které byly na území, jež separatisté obsadili. Koncem léta 2014 začali získávat techniku, kterou ukrajinská armáda nikdy k dispozici neměla, tudíž musí pocházet z Ruska, dodal.