Zatímco olympiáda v Jižní Koreji vstoupila do druhého týdne, organizátoři už řeší, jak využít areál i po zimních hrách, aby nezchátral jako mnohé jiné. Osud tří sportovišť z dvanácti je zatím nejasný. Plány se zasekly na sporech mezi provincií a centrální vládou kvůli tomu, kdo má platit náklady na údržbu.
„Máme plány pro využití devíti ze všech závodních sportovišť. Na projektech pro zbylá tři pracujeme,“ uvedl Nancy Pak z Organizačního výboru pro zimní olympiádu v Pchjongčchangu 2018.
Například stadion pro zahajovací ceremoniál se po Hrách rozebere. Zůstane jen hlavní budova jako olympijské muzeum, říká zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Problematická jsou ale sportoviště, která jsou pro amatéry moc rychlá a technicky náročná, jako skokanský můstek.
„V naší správě po Hrách zůstanou jen boby, saně a skeleton, který provincie sama postavila. Domlouváme se na společné údržbě se sportovním svazem a na využití pro trénink korejských sportovců,“ uvedl starosta Pchjongčchangu Sim Čä-kuk.
Obří herna nebo sklad mražených ryb neprošly
Nejistota čeká lyžařské centrum a rychlobruslařskou a hokejovou arénu. Zvažuje se využití pro trénink a jako koncertní hala. Podle propočtů ale zisk nepokryje náklady na údržbu, skoro dva miliony dolarů. Provincie si přeje, aby 80 procent ztráty hradila vláda.
Úřady při hledání nejlepšího uplatnění sportovišť odmítají i podnikatelské záměry jako využít futuristický ovál pro rychlobruslení za 120 milionů dolarů nebo návrh na obří hernu či sklad mražených ryb.
Odstrašujícím případem, jak se sportoviště využít nepodařilo, je jim resort duchů ležící ve stejné provincii asi 100 kilometrů daleko.
