Za první republiky zažily dřevěné výrobky slavné období, po válce se na ně skoro zapomnělo. Posledním výrobcem takzvaných kyjatických hraček v regionu Gemer na jihu Slovenska je Ladislav Hedvigi. Tradici se snaží oživit a vrátit zpátky do Kyjatic. Na obnovení dílny mu přispělo na internetu 1600 lidí.
Muž ze slovenského Gemeru se snaží oživit tradici a vyrábí zapomenuté kyjatické hračky
Události: Kyjatické hračky (zdroj: ČT24)
Na kyjatických hračkách zaujaly Ladislava Hedvigiho hlavně jejich tradiční ornamenty. Práce vyžaduje trpělivost, smysl pro detail a dobré kružidlo. „To kružidlo je vlastně jedna ze zkoušek pro mistra. Já jsem první čtyři roky ani neukázal, co dělám. Polovinu jsem toho házel do kamen,“ říká Hedvigi.
Teprve pak se mu podařilo sestavit kružidlo, se kterým byl spokojený. Občas musí vyvracet pochybnosti, že za přesnými tvary není ruční práce, ale CNC stroj nebo laser.
Buk a hlavně žádný kov
Žije deset kilometrů od Kyjatic, hračky ale objevil v knihách. Několik jich mají v muzeu v Rimavské Sobotě. Hlavní motivy jsou domácí zvířata, nábytek nebo povozy. Používá se bukové dřevo, kov je zakázaný.
Tradice kyjatických hraček vycházela z 19. století, kdy v Kyjaticích žilo několik mistrů bednářů, kteří vyráběli rozměrné obilné zásobnice, takzvané súseky.
Po vzniku Československa se přeorientovali právě na hračky. Od 50. let ale výroba upadala a staří mistři odcházeli. Teď by se mohly hračky do Kyjatic vrátit. V bývalé škole má vzniknout expozice.
Na první část rekonstrukce chtěl Ladislav Hedvigi vybrat na internetu 15 tisíc eur. Sbírka nakonec vynesla skoro dvojnásobek – a to během několika hodin. Pomohlo mu sdružení Čierné diery, které na Slovensku popularizuje architekturu a oživuje zapomenutá místa.