Muž, který ubodal v norském autobusu tři lidi, měl být vyhoštěn

Oslo - Jednatřicetiletý muž z Jižního Súdánu, který v pondělí v západním Norsku unesl autobus a ubodal v něm tři lidi, měl být dnes vyhoštěn ze země. Podle norského listu Verdens Gang žádal muž v Norsku o azyl. Bydlel v azylovém středisku v městečku Övre Ardal nedaleko místa činu. V pondělí se měl vydat bez ostrahy na cestu do metropole Osla, odkud měl být deportován.

Muž se podle policie zmocnil autobusu, v němž kromě řidiče a něj byli pouze dva cestující. Nikdo z nich nepřežil - jeho obětí se podle všeho stal šofér, jemuž bylo mezi 50 a 60 lety, pasažér ze Švédska v podobném věku a 19letá Norka.

Útočník byl se zraněním převezen do nemocnice. První na místě činu byli hasiči, kteří si mysleli, že jde o dopravní nehodu. Útočník se jim údajně vzdal bez boje a oni ho následně předali policii.

Motiv mužova činu, který se odehrál 220 kilometrů severozápadně od Osla, zatím není oficiálně znám. Norská média dnes nicméně naznačila, že by mohl mít souvislost se skutečností, že občanovi Jižního Súdánu norské úřady zamítly žádost o azyl a on měl být vyhoštěn z Norska. V zemi pobýval od dubna.

Přistěhovalci tvoří v Norsku 13 procent populace a většina jich žije v Oslu. Tam imigranti první či druhé generace představují téměř 30 procent obyvatelstva. Největší skupinou přistěhovalců jsou v současnosti Poláci, dále pak Švédové a Pákistánci. Mnoho imigrantů přichází také ze zemí zmítaných válkami, například ze Somálska nebo Iráku. Podobným případem je i Jižní Súdán.

Útočník ubodal v norském autobusu tři lidi
Zdroj: Cornelius Poppe/ČTK/NTB SCANPIX

Podle statistik se přistěhovalci v Norsku významnou měrou na zločinnosti nepodílejí. Stejná pravidelná autobusová linka mezi Oslem a hornatou oblastí Valdres byla ale už v roce 2003 svědkem krvavého útoku, když tam jeden občan Etiopie zabil řidiče autobusu. Předtím v jednom norském sociálním centru pro imigranty zavraždil žadatele o azyl. Norská justice ho nechala zavřít do psychiatrické léčebny s ostrahou.

Nejnovější zločin by mohl v Norsku zesílit odpor části populace vůči poměrně vstřícné přistěhovalecké politice země. Do vlády se v Norsku letos poprvé dostala populistická Strana pokroku, která je známá svým dlouholetým tažením proti imigraci. Ve volbách získala více než 16 procent hlasů. Jejím členem byl v minulosti i 34letý ultrapravicový extremista a fanatický odpůrce islámu Anders Behring Breivik, který v létě 2011 v Oslu a okolí povraždil 77 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství v druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 26 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 35 mminutami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 2 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 3 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 4 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...