Mugabe odstoupit nehodlá. Předání moci chce zprostředkovat JAR a katolická církev

Nahrávám video
Horizont ČT24: Zimbabwe na křižovatce
Zdroj: ČT24

V Zimbabwe by se během dne mohlo začít jednat o předání moci. Prezident Robert Mugabe zůstává v domácím vězení. Armáda tvrdí, že nejde o vojenský převrat, podle agentury Reuters by ale vyjednávání mohlo začít v řádu hodin, údajně s římskokatolickou církví jako prostředníkem. Do jednání se zapojí i jihoafričtí ministři. Mugabe se sešel s šéfem ozbrojených sil a potvrdil, že funkci složit nehodlá. O jeho rezignaci by prý musela rozhodnout vládnoucí strana.

Autoritativní prezident tvrdí, že zůstává jediným legitimním vládcem země a nemíní dobrovolně odstoupit před volbami naplánovanými na příští rok. S odkazem na nejmenovaný zdroj z politických kruhů o tom informovala agentura Reuters. Zatím podle něj neuspěla snaha o zprostředkování, o které se mezi Mugabem a generály pokouší jistý katolický kněz.

S Mugabem a jihoafrickými ministry se sešel šéf ozbrojených sil Constantino Chiwenga. Oficiální média ukázala smějícího se Mugabeho, jak si s Chiwengem potřásá rukou. Nepřinesla ale žádné informace o výsledku jejich jednání.

Do Zimbabwe se vrátil vůdce opozice Morgan Tsvangirai, jenž podstupoval léčbu rakoviny v zahraničí. Jeho příjezd podpořil spekulace o možném brzkém sesazení Mugabeho. Tsvangirai již také prezidenta vyzval k rezignaci „v zájmu národa“.

Nahrávám video
Mugabe zůstává v domácím vězení
Zdroj: ČT24

Zprostředkovatelem rozhovorů mezi generály a Mugabem by mohl být katolický kněz Fidelis Mukonori, píše Reuters. Evropská unie, Velká Británie i Jihoafrická republika vyzvaly k mírovému a ústavnímu řešení krize.

Zimbabwská armáda ve středu zadržela diktátora Mugabeho s rodinou a zároveň takřka bez odporu de facto převzala moc v zemi. Podle Reuters šlo o vojenský převrat, armáda to ale odmítá a tvrdí, že chce pouze odstranit zločince z okolí hlavy státu.

V šoku i zklamání jsme sledovali tiskové prohlášení velitele armády, generála Constantina Chiwengy. Nebudeme tiše sedět se založenýma rukama, zatímco tyto zbabělé útoky míří na legitimně zvoleného vůdce a hlavu státu.
Kudzai Chipanga
tajemník vládnoucí strany

Vývoj je součástí sporů o nástupnictví po Mugabem, v rámci nichž prezident před časem odvolal viceprezidenta Emmersona Mnangagwu, který se těšil podpoře v armádních kruzích. Podle zimbabwských zpravodajských služeb někdejší šéf bezpečnosti Mnangagwa už více než rok spolu s armádou a opozicí připravoval plány na předání moci. 

Klíčovou postavou je zřejmě první dáma

Jeho odvolání mělo uvolnit cestu k nástupnictví pro první dámu Grace Mugabeovou. Ta si prý cestu k moci pojišťovala pořádáním mládežnických demonstrací.

Podle prezidenta JAR Jacoba Zumy, který s Mugabem telefonoval, je prezident v pořádku. Podle britského zástupce vládnoucí vlastenecké fronty ZANU-PF Nicka Mangwany Mugabe zůstává prezidentem – armáda podle něj hlavu státu zadržela kvůli jejímu vlastnímu bezpečí.

„Nemají problém se svým velitelem, kterým je prezident. Mají problém s lidmi v jeho okolí, kteří prováděli čistky a kradli. První dáma je v Zimbabwe. Objevily se nepravdivé zprávy o tom, že opustila zemi. Urychlila ona sama chod událostí? Ano – hodně k tomu přispěla,“ uvedl Mangwana.

Armáda zřejmě zadržuje i šéfa mládežnického křídla vládnoucí strany Kudzaie Chipanga. Ten se totiž překvapivě v televizi omluvil za svá kritická slova na adresu šéfa ozbrojených sil. „Žádám generála, aby přijal mou omluvu – jsme mladí, stále rosteme, učíme se ze svých chyb a z téhle jsme se poučili hodně. Rád bych také zdůraznil, že k tomuto prohlášení jsem nebyl přesvědčován ani donucen,“ konstatoval.

Mugabe je u moci od roku 1980, kdy někdejší kolonie vyhlásila nezávislost na Velké Británii. Nejprve byl premiérem, pak postupně vyhrál patery prezidentské volby. Po letech jeho vlády se Zimbabwe potýká s vysokou inflací, nezaměstnaností a chudobou. Města jsou na pokraji hladomoru. Proti Mugabemu se konaly opakované demonstrace, které někdy přerostly v násilnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Šéf Bílého domu předtím také vyzval Teherán k odstranění všech min a pohrozil mu dosud nevídanými vojenskými důsledky v případě, že tak neučiní.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoČekání tankerů s LNG v Perském zálivu se prodražuje

V Perském zálivu kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu stále čekají na průjezd i tankery se zkapalněným zemním plynem – surovina pochází z katarských a dalších nalezišť. Zastavená plavidla byla většinou na samém začátku své cesty do Evropy. Přeprava a skladování jsou u zkapalněného zemního plynu mnohem náročnější než u ropy a čekání se tak prodražuje. Situaci tankerů v zálivu komplikuje i rušení GSM signálu, kvůli kterému jejich přesnou polohu mapy nemusí zobrazovat přesně. Írán však jejich polohu obvykle zná.
před 3 hhodinami
Načítání...