Moskva vrací úder. Stav lidských práv v EU je prý vadný

Moskva – Ruská diplomacie zkritizovala stav lidských práv v Evropské unii. Podle Moskvy lze vypozorovat v této oblasti „vážné vady“. Moskva se do Bruselu pustila hlavně v souvislosti s porušováním práv přistěhovalců a diskriminací národnostních menšin. Unie prý navíc podceňuje hrozbu neonacismu. Zpráva zmiňuje i romskou otázku v Česku a na Slovensku. Zřejmě jde o reakci na mezinárodní kritiku porušování lidských práv v Rusku. Poslední dobou se hovoří zejména o zákonu zakazujícím propagandu homosexuality mezi nezletilci.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že ho znepokojuje stav lidských práv v EU. Jakkoli se unie podle autorů zprávy tváří „jako hlavní bašta boje za lidská práva ve světě“, unijní praxe „nepotvrzuje opodstatněnost těchto nároků“. „Vzdálena ideálu“ se jeví zejména situace národnostních menšin a přistěhovalců, jejichž míra nezaměstnanosti často několikanásobně převyšuje nezaměstnanost většinové populace.

Neonacismus v EU na vzestupu

Kromě toho veřejnost v EU „zjevně podceňuje hrozbu neonacismu“. Naopak „myšlenky a praxe nacionalismu v jednotlivých zemích EU začínají ovlivňovat nejrůznější životně důležité sféry činnosti celé unie, včetně zahraniční politiky“, tvrdí ruští diplomaté. Poukazují přitom na „heroizaci“ bývalých příslušníků jednotek SS v Lotyšsku a Estonsku či na problémy, které způsobuje antisemitská rétorika krajní pravice.

„EU a její členské státy považují za jednu ze svých hlavních priorit šíření svých neoliberálních hodnot jako univerzálního základu pro činnost ostatních členů mezinárodního společenství. Je to zvláště patrné na příkladu agresivního prosazování práv sexuálních menšin. Vyvíjejí se snahy dosáhnout u ostatních států, aby přijaly jim cizí pohledy na homosexualitu a homosexuální manželství jako životní normu a jakýsi přirozený sociální jev, zasluhující podporu státu,“ píše se ve zprávě.

Moskva už taky roky marně usiluje o zrušení unijních víz. Unii vyčítá, že „vytváří umělé překážky bránící vstupu na její území, což omezuje svobodu pohybu soukromých osob“. To se negativně projevuje na situaci Romů a uchazečů o azyl. Členské země unie ke svobodě pohybu přistupují podle Rusů „pokrytecky“: za studené války o ni bojovaly, ale teď se jeví hlavními strůjci jejího utlačování.

České vlády si s romskou otázkou zatím nedokázaly poradit

Situaci s lidskými právy v Česku ruská zpráva charakterizuje jako „celkem klidnou“, nicméně připomíná „romskou otázku“ jako nejpalčivější z problémů budících pravidelnou kritiku ochránců lidských práv. Vládní opatření „až dosud neumožňují řešit problém zásadně“.

Rusko pravděpodobně prostřednictvím kritické zprávy reaguje na negativní ohlasy spojené s kontroverzním zákonem zakazujícím propagandu homosexuality mezi nezletilci. Ten podle ochránců lidských práv neslouží k obraně dětí, nýbrž k omezování práv sexuálních menšin. Celkem 27 nositelů Nobelovy ceny už proto v otevřeném dopise vyzvalo prezidenta Vladimira Putina, aby diskriminační homofobní zákon zrušil.

Přečtěte si víc o ruském homofobním zákonu

Proti diskriminaci homosexuálů bojuje i heterosexuální učitelka z Petrohradu

Gayové a lesby jsou v Rusku častými cíli útoků a nebezpečí hrozí i tomu, kdo se jich zastává. Do boje s ruskou homofobií a nesnášenlivostí se pustila i odvážná heterosexuální učitelka španělštiny z Petrohradu, která za své postoje už několikrát skončila v poutech. Podpora gayů a leseb nejspíš bude stát Jakatěrinu Bogačovou místo. Někdo ji udal a školní inspekce teď prověřuje, jestli své liberální názory nepropaguje také ve třídě. Většině rodičů ale mimoškolní aktivity učitelky jejich dětí nevadí.

„Najednou se z Petrohradu stalo fanaticky pobožné město, na nejvyšších patrech sedí xenofobové,“ říká Bogačová. Šéf školského odboru se už nechal slyšet, že si kantorka bude muset vybrat, jestli chce učit, nebo se angažovat. Ona má ale jasno – zbraně neskládá. Za homosexuální menšinu chce bojovat dál.

Na druhé straně barikády stojí Vitalij Milonov – pravoslavný křesťan, politik a duchovní otec zákona zakazujícího propagaci homosexuality. Veřejně se pral za to, že je dnes v Rusku trestné mluvit s dětmi o vztazích dvou mužů nebo žen. Podle oficiálních míst zákon děti chrání, petrohradská učitelka v něm ale spíše vidí nástroj, jak společnost rozdělit. Její případ jen ukazuje, že přesně to nový předpis dělá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...