Moskva - Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, dnes předběžně schválila návrh zákona o zpřísnění sankcí za přestupky na demonstracích. Předloha z dílny poslanců vládní strany Jednotné Rusko počítá s velmi výrazným zvýšením pokut za takové přestupky z tisícovky na až 1,5 milionu rublů (z asi 640 na 950 000 Kč).
Vládní většina ve sněmovně přehlasovala menšinovou opozici v poměru 236 ku 207 hlasům. Čeká se, že zákon bude definitivně přijat před 12. červnem, kdy se má v Moskvě konat další demonstrace proti režimu Vladimira Putina. Jednotné Rusko ve sněmovně disponuje 238 ze 450 hlasů.
Opoziční strany minulý týden pohrozily, že na protest demonstrativně opustí sál, a tak předseda sněmovny přesunul termín projednávání z minulého pátku na dnešek. Mezitím příslušný výbor navrhl pokuty omezit na maximálně 300 000 rublů (asi 190 000 Kč) pro běžného občana, až dvojnásobek by mohl hrozit funkcionářům. To je podle opozice běžná taktika režimu, že nejprve vyrukuje s hrůzostrašným návrhem, aby jej pak „zmírnil“, jakkoli si fakticky prosadí utužení poměrů.
Sergei Mitrokhin, šéf opoziční strany Jabloko:
„Dali nám jasný signál – seďte a buďte zticha. S naší hospodářskou a rozpočtovou politikou vás odsoudíme k životu v chudobě a vy se nesmíte ani opovážit vzdorovat. Říkají nám: Nezkoušejte protestovat.“
„Proč se mají pokuty zvýšit o 1 500 procent? Je jasné, že mají zastrašit protestující občany,“ prohlásil vedoucí představitel menší parlamentní strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov. Komunista Anatolij Lokoť vyzval dumu, aby se do dějin 21. století nezapsala „potlačováním demokratických práv a svobod“. Mironov zaskočil i své kolegy tím, že se dnes ozdobil bílou stuhou, jakou nosí Putinovi odpůrci - sám politik byl donedávna považován za loajálního spojence Putina, na jehož přímluvu kandidoval v březnových prezidentských volbách, a tím znemožnil kandidaturu radikálnějších politiků ze své strany.
Sofia Rusová, aktivistka:
„Povede to buď k ozbrojenému povstání, nebo lidé prostě budou sedět doma. Ani jedno ale nikam nevede. Nic se tím nezmění. Já se snažím ovlivnit veřejné mínění a taky poslance.“
Putin dal svým ministrům funkce v Kremlu
Prezident Putin dnes jmenoval do funkcí v Kremlu řadu svých bývalých ministrů, kteří se nedostali do nové vlády premiéra Dmitrije Medvěděva. Podle ruských komentátorů jde o další známku, že centrum rozhodování se spolu s expremiérem Putinem přesouvá ze sídla vlády zpět do Kremlu.
Putinovými poradkyněmi se staly bývalé ministryně Taťjana Golikovová a Elvira Nabiullinová, které v minulosti řídily resorty zdravotnictví a sociálních věcí a hospodářského rozvoje. Poradci se stali i exministři školství Andrej Fursenko, přírodních zdrojů Jurij Trutněv, spojů Igor Ščegolev a dopravy Igor Levitin. Putin si do Kremlu vzal i svého šéfa Úřadu vlády Antona Vajna i svého mluvčího Dmitrije Peskova. Nové místo se našlo i pro nepopulárního exministra vnitra Rašida Nurgalijeva. Ten se stal náměstkem tajemníka Bezpečnostní rady státu, vlivného poradního orgánu při prezidentském úřadu. Nurgalijev si jako svého času ministr nedokázal poradit se skandály okolo brutality a zkorumpovanosti ruských policistů, a tak jej v čele resortu vystřídal generál Vladimir Kolokolcev.
Putinovi v roce 2008 ústava nedovolovala ucházet se o třetí mandát v čele státu za sebou, a tak na čtyři roky přenechal nejvyšší funkci svému chráněnci Medvěděvovi a sám se stal premiérem. V březnu však už mohl být opět zvolen prezidentem, tentokráte na šest let, a tak si šéfové státu a vlády funkce prohodili: Putin 7. května převzal prezidentský úřad a následující den jmenoval Medvěděva novým premiérem. V pondělí 21. května pak prezident jmenoval i novou vládu. Té však experti a komentátoři předpovídají spíše roli vykonavatelů.
I v Medvěděvově kabinetu Putin obsadil klíčové pozice svými lidmi, dalším kádrům nalezl nové uplatnění v Kremlu. Medvěděv si z Kremlu do Úřadu vlády vzal své spolupracovníky Alexandru Levickou a Sergeje Prichoďka. Jako mluvčí si ponechal Nataliji Timakovovou.
Na Putinově seznamu nově jmenovaných činitelů se neobjevil dosavadní vicepremiér Igor Sečin, považovaný v minulé vládě za Putinovu „pravou ruku“ v energetickém sektoru a také za vůdce kremelských „jestřábů“. Předpokládalo se, že Sečin bude z pozadí kontrolovat ropný průmysl - a také premiér Medvěděv dnes oznámil, že nařídil představenstvu státní ropné společnosti Rosněfť zvolit si Sečina šéfem firmy.
