Moskva má v EU nového spojence. Řecko se zlobí kvůli odsouzení Ruska

Atény/Brusel – Nová řecká vláda pod taktovkou radikální levice se hned první den úřadování rozkmotřila s Bruselem. Ten podle ní zveřejnil stanovisko vůči Moskvě bez souhlasu Atén. Unie v prohlášení označila Rusko odpovědným za raketový útok na Mariupol, který si o víkendu vyžádal 30 mrtvých. Řecký premiér už dříve prohlásil, že neuznává vládu v Kyjevě a postavil se na stranu separatistů. Hned po ustavení své vlády navíc přijal osobně telegram od šéfa Kremlu Vladimira Putin.

Radikálně levicová SYRIZA před volbami hlásala, že s příkazy z Bruselu skoncuje. A jak je vidět, slib splní. Stanovisko EU vůči Kremlu se Aténám nezamlouvá. „Výše uvedené prohlášení bylo zveřejněno, aniž by byl dodržen předepsaný postup, který vyžaduje souhlas členských států. Stalo se tak bez souhlasu Řecka,“ píše se v tiskové zprávě. Nový premiér Alexis Tsipras vyjádřil svou nespokojenost i v telefonátu s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. 

Stanovisko, v němž Unie odsuzuje Moskvu v souvislosti s útokem v Mariupolu, bylo zveřejněno v úterý ráno. Brusel zároveň vyzval ministry zahraničních věcí členských zemí Unie, aby zvážili „veškerá nezbytná opatření“, včetně rozšíření protiruských sankcí. Navrhl to předseda Evropské rady Donald Tusk. Jeho lidé prý telefonovali Tsiprasovi a kontaktovali osoby z jeho kanceláře, nikdo ale do pondělního rána nic nenamítal. Později padl návrh vytvořit poznámku pod čarou, to ale Řecko údajně nechtělo. Prohlášení tak bylo zveřejněno v původní podobě, vysvětluje Brusel.

Řecko a Evropská unie
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

Řecké velvyslanectví hovoří o zmatku, který vznikl kvůli změně vlády, jeden z unijních diplomatů ale tvrdí, že Atény chtěly odstranit část stanoviska obviňující Moskvu z útoku na Mariupol. Podobné snahy navíc prý vyvíjelo také Rakousko, Slovensko či Maďarsko. Podle diplomata to teď vypadá, že do budoucna budou poznámky pod čarou nutné. Nešlo ale o právně závazný dokument, takže stanovisko nemůže být neplatné. 

  • Odstup Řecka od celounijního postoje podle Financial Times pravděpodobně způsobí
    nárůst obav v metropolích EU, zejména v Berlíně, z rostoucího ruského vlivu ve
    východní Evropě a na Balkáně. Německá kancléřka Angela Merkelová v prosinci
    upozornila, že se Moskva snaží "učinit některé balkánské státy na sobě politicky
    a ekonomicky závislé".

Že bude mít nová řecká vláda ke Kremlu blízko, bylo jasné už několik hodin po jmenování Tsiprasovy vlády. Premiér se totiž okamžitě sešel s ruským velvyslancem. Diplomat mu předal telegram od Vladimira Putina. Ruský prezident v něm píše, že „je přesvědčen o tom, že Rusko a Řecko budou nadále rozvíjet svou tradičně konstruktivní spolupráci ve všech oblastech“.

Nový řecký premiér neuznává vládu v Kyjevě 

Tsipras při návštěvě Moskvy loni v květnu odmítl uznat legitimitu nové ukrajinské vlády vzešlé z revoluce započaté na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdan). Tvrdil, že jsou v nich fašistické živly. Zároveň odsoudil politiku Západu vůči Ukrajině a vyjádřil podporu separatistickým referendům, která se konala na územích mimo kontrolu Kyjeva. Rovněž vyslovil názor, že EU, v níž prý panuje „demokratický deficit“, si chce podřizovat vlády na Ukrajině a v Řecku.

SYRIZA je proruskými postoji známá

Tsiprasova levicová formace SYRIZA již představila svůj postoj k unijní zahraniční politice v Evropském parlamentu, kde od voleb loni v květnu její poslanci přijali řadu proruských postojů, včetně hlasování proti asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou. Mluvčí SYRIZY pro zahraniční vztahy Kostas Isychos loni odsoudil západní sankce proti Rusku jako „neokoloniální bulimii“ a vyzdvihl bojové úsilí proruských separatistů v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny.

Stranický manifest SYRIZY z roku 2013 vyzýval k vystoupení ze Severoatlantické aliance (NATO) a k uzavření americké vojenské základny na Krétě. Od té doby ale svůj kritický postoj k alianci SYRIZA poněkud zmírnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth oznámil zahájení operace proti narkoteroristům

Americký ministr obrany Pete Hegseth ve čtvrtek oznámil zahájení vojenské operace Southern Spear (Jižní kopí), která je podle něj zaměřená proti narkoteroristům na západní polokouli. Hegseth to oznámil na sociální síti X s tím, že operaci nařídil americký prezident Donald Trump.
před 13 mminutami

Odstartovala raketa New Glenn s dvěma satelity určenými pro výzkum Marsu

Ze základny na Mysu Canaveral na Floridě ve čtvrtek odstartovala raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose. Do vesmíru vynese dva satelity, které se mají podílet na výzkumu Marsu v rámci mise EscaPADE. Start byl původně plánován na středu, ale byl zrušen kvůli sluneční bouři, napsala agentura Reuters.
před 31 mminutami

BBC se omluvila Trumpovi za úpravu jeho projevu, čelí ale novému obvinění

Britská veřejnoprávní stanice BBC oznámila, že prošetřuje nové obvinění ohledně úpravy projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednom ze svých pořadů. Jde o druhé podobné obvinění poté, co v neděli kvůli kauze sestříhaného projevu Trumpa z roku 2021 rezignovali generální ředitel BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová. BBC se Trumpovi za způsob editace omluvila, odmítla ale požadavek na finanční náhradu.
před 1 hhodinou

V Ázerbájdžánu odsoudili francouzského podnikatele k 12 letům vězení, píše AFP

Ázerbájdžánský soud ve čtvrtek poslal francouzského podnikatele Anasse Derraze na dvanáct let do vězení za přijetí úplatku od ruského oligarchy v případu, do kterého je zapleten i Alexandre Benalla, někdejší blízký spolupracovník francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Uvedla to agentura AFP.
před 2 hhodinami

„Ztráta je obrovská.“ Francie si připomněla deset let od teroru

Francie si ve čtvrtek připomněla deset let od teroristických útoků v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže, při nichž ozbrojenci zabili 130 lidí. Na řadě míst metropole se konaly pietní akce, výstavy i koncerty. Hlavní státní ceremonie se účastnil prezident Emmanuel Macron, který přes den navštívil všechna místa útoků, k nimž se přihlásila organizace Islámský stát (IS).
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lidé platili, aby mohli přijet do Sarajeva střílet civilisty, říká novinář

Zločiny války v bývalé Jugoslávii jsou opět v centru pozornosti. Milánské státní zastupitelství začalo po třiceti letech prošetřovat už déle známé obvinění, že italští občané, ale nejen oni, údajně jezdili v devadesátých letech během války v bývalé Jugoslávii do Sarajeva na takzvané sniperské safari. „Platili za to, aby mohli přijet na hory obklopující Sarajevo a beztrestně střílet na jeho obyvatele,“ říká investigativní novinář Ezio Gavazzeni.
před 3 hhodinami

Europoslanci podpořili snížení emisí o 90 procent do roku 2040

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Židovští osadníci zapálili na Západním břehu mešitu, uvedli místní

Židovští osadníci v noci na čtvrtek při dalším útoku na palestinské obce na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu zapálili mešitu. Uvedli to tamní obyvatelé. Ve středu přitom násilnosti osadníků odsoudili i izraelský prezident Jicchak Herzog či náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir. Reagovali na úterní útok na dvě palestinské vesnice, při nichž se osadníci střetli i s izraelskými vojáky. Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila zabití dvou Palestinců, kteří podle ní chystali na Západním břehu Jordánu útoky.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...