Praha - Ve čtvrtek 5. března 2009 v časopise Nature Michal Koblížek z Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni uveřejnil jako jeden ze spoluautorů studii, která za klíčový limitující prvek určující množství života v oceánech považuje především fosfor. Mezinárodní vědecký tým složený z amerických, francouzských a českých vědců se zaměřil na dvě oblasti světového oceánu velmi chudé na živiny - Sargasové moře a oblast jižního Pacifiku mezi Velikonočním ostrovem a pobřežím Chile.
K velkému překvapení vědců se ukázalo, že mikroorganismy odebrané v těchto dvou oblastech vykazují zcela odlišné lipidové složení. Zatímco vzorky z jižního Tichomoří obsahovaly v rámci buněčných membrán poměrně běžné formy fosfolipidů, fytoplankton odebraný v Sargasovém moři vykazoval značné množství neobvyklých forem lipidů neobsahujících fosfor.
Organismy žijící v Sargasovém moři se tvorbou těchto náhražkových lipidů zřejmě vypořádávají s velmi omezeným přísunem fosforu, který potřebují především pro syntézu DNA. „Tento závěr přitom platí i u nás v Čechách. Většina vodních ploch či jezer v České republice je taky limitována fosforem,“ vysvětloval Koblížek.
Mořští biologové jsou v otázce určující živiny rozděleni na dva hlavní tábory. Jedna skupina považuje za hlavní živinu, na níž závisí množství života v oceánech, vázaný dusík, druhá skupina předpokládá, že hlavním limitujícím prvkem v oceánu je fosfor.
Jak uvedl Michal Koblížek, získané výsledky jasně dokazují, že jsou různé oblasti světového oceánu limitovány odlišnými živinami. V jižním Tichomoří je rozvoj fytoplanktonu omezen přísunem vázaného dusíku, kdežto v Sargasovém moři je nedostatek fosforu. Vytváření náhražkových bezfosforových forem lipidů navíc představuje zajímavý příklad evoluční adaptace, kterou se mořské organismy přizpůsobily velmi obtížným podmínkám volného oceánu.
