Osmnáctiletý Ali David Sonboly, který v pátek na severu Mnichova zastřelil devět lidí, se na útok dvanáct měsíců připravoval, byl připravený na to, že zemře a zanechal po sobě manifest. Informovali o tom němečtí vyšetřovatelé.
Mnichovský střelec svůj útok chystal rok. A zanechal manifest
Ke střelbě došlo v pátek v podvečer v nákupním centru a přilehlém fastfoodu na severu Mnichova, nedaleko olympijského parku. Osmnáctiletý Němec íránského původu Ali David Sonboly zde zabil devět lidí. Po krátkém útěku zbraň obrátil proti sobě a před očima bezpečnostních složek se zastřelil.
Jako vražedný nástroj i nástroj sebevraždy psychicky nemocnému mladíkovi posloužila poloautomatická zbraň Glock 17 ráže devíti milimetrů, na kterou ovšem neměl zbrojní pas a které chybělo sériové číslo. Podle aktuálních informací německých vyšetřovatelů šlo původně o znehodnocenou divadelní rekvizitu ze Slovenska, případně z ČR, kterou ilegálně pořídil na internetu (podrobnosti k původu zbraně naleznete zde).
Slabost pro šílené střelce
Útočníkova motivace dosud není zcela jasná, jistou roli ale patrně sehrály jeho psychické problémy. V loňském roce se dva měsíce léčil na psychiatrickém oddělení kliniky ve čtvrti Harlaching, protože trpěl depresemi, poruchou pozornosti a sociální fobií. V době činu byl stále ještě v ambulantní péči a pod medikací navštěvoval terapie.
Sám Sonboly na videu pořízeném při střelbě prohlašoval, že sedm let trpěl šikanou a teď se mstí, jeho spolužáci potvrdili, že jim už před několika měsíci vyhrožoval zabitím.
Vedle toho se pachatel, označovaný také jako David S., intenzivně zajímal o masové vraždy páchané šílenými střelci a podle Süddeutsche Zeitung vloni navštívil i město Winnenden, v jehož střední škole v roce 2009 mladík Tim Kretschner zastřelil patnáct lidí a poté spáchal sebevraždu.
Mnichovský střelec místo prošel a nafotil, v rodinném bytě ve čtvrti Maxvorstadt policisté rovněž našli novinové výstřižky i knížku věnovanou osamělým střelcům. Krom toho, k útoku v mnichovském nákupním centru Olympia došlo přesně na páté výročí norského útoku spáchaného Andersem Breivikem.
Otec svého syna poznal na videu, šel na policii
S vrahem z Winnendenu spojuje devatenáctiletého Mnichovana i obdobný profil. Stejně jako Kretschner, ani mnichovský útočník neměl příliš přátel a oba holdovali počítačovým hrám; podle policistů byl mnichovský střelec náruživým hráčem násilné hry Counter Strike.
Do fastfoodu, kde střílel, lákal David S. mladé lidi na jídlo zdarma, skrytý za falešným facebookovým profilem. Oběti si ale prý při střelbě cíleně nevybíral. Podle dosavadního vyšetřování totiž mezi mrtvými nejsou osoby, které s ním byly na zmiňované sociální síti v kontaktu.
Vlastní útok podle kriminalistů chystal rok dopředu, připravoval se na to, že při něm zemře, a zachoval po sobě také manifest (v tomto případě ve shodě s Breivikem), jehož obsah ovšem není znám. A stejně jako Breivik svůj útok na sociálnědemokratickou mládež z ostrova Utøya vysvětloval mimo jiné svým odporem k multikulturalismu, mnichovský střelec na jednom z amatérských videí vykřikuje: „Jsem Němec!“ Prokuratura ovšem uvádí, že čin nebyl politicky motivovaný.
Další informace by mohli poskytnout vrahovi rodiče. Podle webu deníku Die Welt otec-taxikář svého syna poznal krátce po činu na jednom z videí, která se objevila na internetu, a šel na policejní inspekci oznámit svou obavu, že zná útočníka. Víc ale policie s rodiči promluvit nemohla, oba se po útoku zhroutili. Podle svých slov nevěděli, že jejich syn něco podobného plánuje.
Šéf SPD: Je třeba zpřísnit kontrolu prodeje
Většina Davidových obětí jsou mladí lidé ve věku mezi 14 a 20 lety, jedné ženě bylo pětačtyřicet. Zraněných je pětatřicet, z toho deset těžce a podle mluvčího bavorské kriminálky tři postřelení stále bojují o život.
Na německé politické scéně se také dva dny po útoku rozeběhla debata o možnosti zpřísnit legislativu pro držení a nákup zbraní a úvahy nad touto možností zaznívají od politiků z řad vládních křesťanských i sociálních demokratů.
Ministr vnitra Thomas de Maiziére, který patří ke křesťanským demokratům kancléřky Angely Merkelové, v rozhovoru s listem Bild am Sonntag řekl, že po útoku hodlá přehodnotit zákony o držení zbraní, přestože je – podle vlastních slov – už nyní pokládá za dost přísné. Za klíčové považuje zjistit, jak se střelec k pistoli dostal. „Následně velice pečlivě vyhodnotíme, zda a kde je nutné podniknout potřebné změny.“
Místopředseda německé vlády a šéf koaličních sociálních demokratů Sigmar Gabriel potom v interivew pro mediální skupinu Funke vyzval ke zpřísnění kontroly prodeje. „Musíme nadále dělat vše, co můžeme, abychom omezili a přísně kontrolovali přístup ke smrtícím zbraním,“ prohlásil.
Německo je řazeno k zemím s nejpřísnějšími zákony o střelných zbraních na světě. Předpisy ohledně jejich držení zpřísnily už po střelbě ve školách v Erfurtu v roce 2002 se sedmnácti a Winnendenu v roce 2009 s šestnácti mrtvými. Zájemce o zbraň mladší 25 let musí absolvovat psychologické vyšetření, než si může koupit zbraň.
I přes přísnou kontrolu je ale Německo čtvrté na světě z hlediska soukromého vlastnictví zbraní, po USA, Švýcarsku a Finsku. Jak upozornil server britského listu The Guardian, v zemi jich je registrováno více než 5,4 milionu střelných zbraní. V přepočtu na obyvatele je tam tudíž legálně více zbraní než v Mexiku, Rusku či Jihoafrické republice.