Mladá Američanka přiměla partnera k sebevraždě, má si odsedět patnáct měsíců

Dvacetiletá Američanka má strávit patnáct měsíců ve vězení za to, že svého partnera přesvědčovala k sebevraždě. Podle soudu to dokazují textové zprávy, které mu posílala krátce před tím, než si před třemi roky vzal život. Žena dostala celkem dva a půl roku vězení, za mřížemi si má ale odsedět pouze polovinu trestu a poté by měla být pět let v podmínce. V kauze, která rozdělila právníky ve Spojených státech, dostala vzhledem k horní dvacetileté hranici relativně nízký trest.

Michelle Carterové bylo sedmnáct let, když se její o rok starší partner Conrad Roy v létě 2014 otrávil výfukovými plyny ve svém voze. Vyšetřovatelé zanedlouho objevili textové zprávy, v nichž jej nabádala k tomuto osudovému kroku.

„Oběs se, skoč z domu, probodni se, já nevím, existuje spousta způsobů,“ napsala mu dva týdny před jeho smrtí, když byl na dovolené s rodinou. „Měl bys to udělat, Conrade… Jediné, co musíš udělat, je zapnout motor, a pak budeš volný a šťastný,“ poslala mu v den jeho smrti. Když pak z auta odešel, utvrdila jej podle prokuratury v tom, že se má vrátit, čímž rozhodujícím způsobem přispěla k jeho smrti.

Obhájci se pokoušeli argumentovat její nevyzrálostí či psychickou poruchou, soudce Lawrence Moniz to však odmítl s tím, že Carterová usilovala o získání mediální pozornosti „Její činy zabily Conrada Roye. Ukončila jeho život, aby zlepšila svůj vlastní,“ řekla před soudem prokurátorka Maryclare Flynnová.

Michelle Carterová se svým obhájcem
Zdroj: Matt West/ČT/AP

Případ rozpoutal v amerických médiích polemiku o tom, zda lze Carterovou odsoudit za neúmyslné zabití, které ji přiřkla justice státu Massachusetts. Řada právníků tvrdila, že nešlo o zabití, a navrhovala méně vážná obvinění ze zneužití.

Soudce se však nakonec přiklonil k trestnému činu zabití, podle médií částečně proto, že v massachusettských zákonech nejsou na rozdíl od většiny dalších amerických států definovány trestné činy spojené s napomáháním sebevraždě.

Carterová si podle verdiktu odsedí za mřížemi pouze polovinu trestu, čili 15 měsíců, a poté bude pět let v podmínce. Prokuratura i obhajoba však již daly najevo nespokojenost s výší trestu a podle médií je pravděpodobné, že dojde na odvolání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...