Paříž - Francie prozatím nedokončí předání první ze dvou moderních výsadkových lodí třídy Mistral, které si objednalo Rusko. Francouzský prezident Francois Hollande kontrakt kvůli ruskému podílu na ukrajinské krizi pozastavil. O dalším postupu by se mělo rozhodnout v listopadu. Podle Ruska je francouzský krok nepříjemný, nikoliv ale tragický. Západ naopak Hollandovo rozhodnutí ocenil poté, co Paříž kvůli smlouvě čelila rozsáhlé kritice ze strany Evropské unie a USA.
Na základě obchodní smlouvy z doby před vypuknutím ukrajinské krize Francie slíbila Rusku dvě lodě Mistral a obdržela vysokou finanční zálohu. Lodě nesou jména Vladivostok a Sevastopol. První loď již přijeli převzít do Francie ruští námořníci, kteří s ní měli po zaškolení odplout v říjnu. Sevastopol pak měl být připraven v roce 2015. Ve smlouvě na dodávku plavidel třídy Mistral za 1,2 miliardy eur je zakotvená klauzule o vysokém penále, pokud jedna ze stran od smlouvy odstoupí.
Podle prohlášení Elysejského paláce citovaného agenturou Reuters dospěl prezident Hollande k závěru, že navzdory vyhlídce na příměří na Ukrajině „nejsou vhodné podmínky pro to, aby Francie mohla schválit dodávku první vrtulníkové výsadkové lodi“.
Paříž se k dnešnímu kroku rozhodla, přestože dosavadní embargo EU na import a export zbraní a souvisejícího materiálu Rusku se nevztahuje na již podepsané smlouvy, a netýká se tedy prodeje výsadkových lodí Rusku.
Loď Mistral pojme až 16 vrtulníků - osm útočných Kamov Ka-50/52 a osm víceúčelových strojů Ka-29 Helix. Dále je na ní prostor pro 40 tanků, 70 motorových vozidel a až 700 vojáků.
Hollande ještě koncem července tvrdil, že první Mistral bude dodán určitě. „Rusové zaplatili. Museli bychom jim zaplatit 1,1 miliardy eur (30,2 miliardy korun), kdybychom loď nedodali,“ vysvětlil tehdy. Uvedl, že až dodávka druhé francouzské válečně lodi řady Mistral ruské armádě bude záviset na dalším postoji Moskvy v ukrajinském konfliktu. Paříž změnila postoj krátce před čtvrtečním zahájením summitu NATO a po měsících zahraničních tlaků.
Zpráva přišla jako blesk z čistého nebe - francouzská vláda se totiž zrušení kontraktu urputně bránila. Argumentovala tím, že ho zdědila po minulém kabinetu a že Rusové už za loď zaplatili, konstatuje zpravodaj ČT Petr Zavadil. Méně nahlas se už mluvilo o tom, že by to mohlo mít katastrofální důsledky pro dělníky v saint-nazaireských docích.
Ruský prezident Vladimir Putin začátkem června varoval Francii, že zrušení kontraktu by vedlo nejen k zaplacení penále, ale také by poškodilo budoucí spolupráci obou zemí v oblasti technické a vojenské spolupráce.
Plavidla třídy Mistral jsou víceúčelová a mohou přepravovat vrtulníky a tanky. Smlouva o jejich dodání byla uzavřena v červnu 2011. Kolem mistralů se nicméně už dříve objevilo několik nejasností. Ukázalo se například, že Rusko nemá k dispozici vhodné palivo pro použití v těchto lodích a že se v mrazu mohou zanášet vstřikovací systémy pohonného systému. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se před časem nechal slyšet, že nechápe, proč se kupují lodě, které mohou operovat jen do minus sedmi stupňů. Nasazení lodí podél severních hranic Ruska by tak bylo velmi problematické.
Západ rozhodnutí Francie vítá, podle Ruska by nedodání lodí nebyla žádná tragédie
USA vítají toto „moudré rozhodnutí“ Francie, reagovala na oznámení Paříže mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psakiová. Také NATO postoj Francie přivítalo. „Jsem si jistý, že řada spojenců to bude považovat za dobré rozhodnutí,“ uvedl podle DPA nejmenovaný vysoký představitel Severoatlantické aliance. „Možná to budou všichni spojenci vnímat jako správné rozhodnutí.“ „Dobré rozhodnutí a ve správnou chvíli,“ uvedl lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. „Vítáme francouzské rozhodnutí, které odpovídá zájmům Litvy. Posílení ruské vojenské síly by mohlo ohrozit bezpečnost Litvy,“ řekl litevský ministr obrany Juozas Olekas. Jak v rozhovoru pro ČT řekl bývalý první máměstek ministra zahraničních věcí Jiří Schneider, Hollandův krok zlepší vyjednávací pozici Francie na summitu NATO, který začíná ve čtvrtek.
Náměstek ruského ministra obrany Jurij Borisov prohlásil, že nedodání lodí by pro vyzbrojování ruských sil nebylo tragédií. „Samozřejmě je to ale nepříjemné a vnáší to určité napětí do vztahů s našimi francouzskými kolegy,“ řekl podle AFP ruský představitel.
Lídři evropských států se k sankcím staví různě. Německo vyvezlo do Ruska jen minulý rok zboží v přepočtu za víc než bilion korun. Tamní podnikatelé se proto stále víc obávají propadu tohoto výnosného byznysu. I tak ale Berlín na zostření sankcí trvá. Polská vláda přitvrzování sankcí vůči Rusku aktivně podporuje jako jediný účinný nástroj, jak ruskou agresi na Ukrajině přibrzdit. Poláci jsou na její straně i přesto, že ruská protiopatření citelně zasáhla tamní vývozce jablek a mléčných výrobků. Slovenský kabinet ještě k novému balíku sankcí žádný postoj nezaujal. Zjišťuje, jaké by mohly být jeho dopady. Příliš ale nechce rozšiřovat seznam komodit, které by se do Ruska nesměly vyvážet.
