Celkem 27 států chce v příštích měsících zvýšit počty svých vojáků ve výcvikové afghánské misi NATO s názvem Rozhodná podpora. Novinářům to po jednání zemí Severoatlantické aliance a dalších států, které se na této misi podílí, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. K záměru posílit počty vojáků se připojilo i Česko.
Mise NATO v Afghánistánu se výrazně rozšíří. Česko tam pošle další desítky vojáků
Jednání zemí NATO: Mise v Afghánistánu se výrazně rozšíří (zdroj: ČT24)
Počty by mohla Česká republika navýšit až o několik desítek, řekl ve středu novinářům ministr obrany Martin Stropnický. Česko má nyní v Afghánistánu strážní rotu na základně Bagrám, vojenské zdravotníky a pomáhá s výcvikem pilotů a pozemního personálu afghánského letectva. Celkem se jedná zhruba o 250 vojáků.
Svou účast v Afghánistánu se rozhodly rozšířit i Spojené státy a to v rámci své nové strategie pro jihovýchodní Asii. Vojáci USA nyní představují asi 40 procent sil mise Rozhodná podpora. Pokud Spojené státy zvýší počet vojáků cca o 3000, podílely by se tak na misi přibližně polovinou sil.
Velikost naší mise se zvýší z asi 13 000 na přibližně 16 000 vojáků.
Vrchní velitel aliančních sil v Evropě generál Curtis Scaparrotti podle agentury AP uvedl, že dosud oznámené příspěvky pokrývají asi devět desetin toho, co Američané od svých spojenců v operaci potřebují.
„Jsme v procesu generování sil. Ještě jsme jej nedokončili, takže není možné oznámit nějaká konečná čísla ohledně toho, jak budou jednotlivé země v příštím roce přispívat,“ podotkl Stoltenberg.
Mezinárodní mise Rozhodná podpora nevede bojové operace. Ty jsou úkolem asi 300 000 příslušníků afghánských bezpečnostních sil. S jejich výcvikem a podporou pomáhá právě Aliance a její partnerské státy. NATO je také rozhodnuto afghánské síly platit nejméně do roku 2020, každý rok na to padne skoro miliarda dolarů. Stoltenberg ocenil, že afghánská vláda se snaží reformovat systém a například zamezit korupci.
Ministři řešili i Rusko. Podle USA porušilo dohodu o likvidaci raket středního a kratšího doletu
Dalším tématem ministrů NATO bylo Rusko. Podle amerického ministra obrany Jamese Mattise Moskva porušila dohodu o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Ve smlouvě z roku 1987 se Spojené státy a Sovětský svaz zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. Podle Pentagonu to Rusko neučinilo. V minulosti naopak Moskva z porušení smlouvy obvinila Washington.
„Jsme nyní přesvědčeni, že Rusové porušili INF (dohodu o likvidaci raket středního a kratšího doletu),“ řekl Mattis v Bruselu, kde se sešli ministři obrany členských zemí NATO.
Cílem Spojených států i Severoatlantické aliance je podle Mattise přimět Moskvu, aby se dohody z konce 80. let držela. Rusko v minulosti obvinilo z porušení smlouvy naopak Washington.
Ve smlouvě o likvidaci raket středního a kratšího doletu z roku 1987 se Spojené státy a Sovětský svaz zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat.
Ministři obrany zemí NATO už včera odsouhlasili, že aliance zřídí vedle nynějších sedmi dvě další velitelství. Zejména tím druhým, které bude mít na starosti přesuny sil uvnitř Evropy, aliance reaguje na změněnou bezpečnostní situaci na kontinentu. Konkrétně právě na hrozby z Ruska vůči Pobalstkým zemím.
„Je velmi důležité, abychom byli jednotní a mluvili společným hlasem. Potřebujeme zvýšit rozhodování na vojenské úrovni také proto, že struktura aliance už neodpovídá velikosti hrozeb,“ komentoval situaci český ministr obrany Martin Stropnický.