Mírový plán u ministrů EU prošel - nyní je prý na řadě Rusko

Lucemburk – Nová ukrajinská diplomacie pod vedením Pavlo Klimkina slaví první dílčí úspěch. Všichni ministři zahraničí EU na jednání v Lucemburku jednoznačně podpořili mírový plán prezidenta Petra Porošenka. Podle Klimkina by tak mělo učinit i Rusko, na což by právě státy EU měly naléhat. Pokud se tak v nejbližší době nestane, Unie podle některých zástupců znovu přitvrdí v hospodářských sankcích.

Klimkin dnes připomněl, že Rusko by k uklidnění situace na východě Ukrajiny mohlo přispět také skutečnou ochranou hranice, aby se přes ni nemohli přesouvat bojovníci či zbraně na Ukrajinu. Moskva by podle něj také měla zrušit dřívější usnesení ruského parlamentu, že prezident Vladimir Putin může na Ukrajině použít sílu. Ruská federace by také měla prostřednictvím svého vlivu zajistit okamžité propuštění pozorovatelů OBSE a dalších osob unesených ozbrojenými separatisty.

V pátek Ukrajina podepíše zbývající části asociační dohody s Unií. Dnes k tomu ministři zahraničí EU učinili potřebné právní kroky. „Pro mne bylo důležité slyšet jasnou podporu ze strany všech ministrů, je to symbol solidarity s Ukrajinou,“ poznamenal ukrajinský ministr. Dohoda podle něj není jen o tarifech a preferencích, je spojena také s přístupem na evropských trh. „Podle mého hodnocení přinese pracovní místa v mnoha oblastech a odvětvích,“ míní ukrajinský ministr.

Jednání v Lucemburku: Catherine Ashtonová a William Hague
Zdroj: ČTK/AP/Yves Logghe

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek uvedl, že osmadvacítka by měla využít všech prostředků, aby se konflikt podařilo zklidnit ještě tento týden. „Dali jsme jasně najevo, že odsuzujeme to současné dění, kdy na ruské straně stále není vidět ochota pomoci tomu procesu,“ řekl novinářům. Závěry dnešní schůzky jsou podle něj „jasnou výzvou Rusku, aby v procesu vzalo nějakou účast a pomohlo situaci řešit“.

Upozornil, že koncem týdne budou mít lídři zemí EU na summitu příležitost zhodnotit, zda uklidnění nastalo, a případně přitvrdit v unijních sankcích vůči Moskvě. Také podle britského ministra zahraničí Williama Haguea bude ruská odpověď na Porošenkův mírový plán základem pro rozhodování o dalších krocích Evropské unie.

Příměří se zatím zřejmě dodržuje, začaly debaty o plnění mírového plánu

Znesvářené strany na východní Ukrajině zřejmě začaly dodržovat klid zbraní. Ani armáda, ani povstalci zatím nehlásí žádné útoky ani oběti. Boje prý aktuálně nahradily rozhovory o plnění mírového plánu, kterých se účastní zástupci kyjevské vlády, Ruska, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a nepřímo přes prostředníky i reprezentanti proruských radikálů. Cílem je podle serveru Cenzor zastavení krveprolití a zachování jednoty Ukrajiny.

Příměří vyhlášené v pátek jednostranně prezidentem Petrem Porošenkem se přitom ještě o víkendu porušovalo, byť v neděli byla údajně situace o něco klidnější než v sobotu. Z útoků se vládní síly a proruští separatisté obviňovali vzájemně. Podle ukrajinských médií Porošenko v neděli večer požádal německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby se do řešení konfliktu osobně zapojila.

Zástupci diplomacie EU dnes také rozhodli o zahájení společné mise pro reformu ukrajinské policie. Na té by měli od léta spolupracovat také čeští odborníci. „Jedná se především o podporu bezpečnostního sektoru a o to, aby bezpečnostní složky v zemi fungovaly řádným způsobem a byly kontrolovány,“ popsal Zaorálek smysl chystané mise.

Zakáže Unie dovoz zboží z Krymu?

Unie zatím, hlavně kvůli jarní ruské anexi Krymu, zakázala vstup a zmrazila majetek šesti desítkám osob a několika firmám. Dnes by mohla zakázat dovoz zboží z poloostrova. Plošné sankce vůči Rusku unijní úřady v různých variantách pro případ potřeby chystají, lídři v minulosti hovořili o jejich spuštění při dalším zhoršení situace.

Zaorálek dnes v Lucemburku připomněl kroky EU vůči Rusku, například opět probíhající expertní jednání, které mají rozptýlit obavy Moskvy z dopadů ukrajinského podpisu asociační dohody. Zbývající část dohody by měla Ukrajina s EU podepsat tento pátek právě na unijním summitu. „To všechno jsou kroky, které vybízejí hlavně ruskou stranu k tomu, aby přehodnotila tu situaci a pomohla uklidnit situaci na Ukrajině,“ podotkl český ministr. Stále tak podle něj platí, že pokud Rusko tuto cestu nezvolí, má Unie připravena opatření, aby svůj postup vůči Moskvě přitvrdila.

„Rusko by nemělo mít pochyby, že v EU jsme připraveni tato opatření přijmout,“ dodal Brit Hague. Přestože Moskva Kyjev kritizuje, samotný Porošenkův mírový plán Putin opakovaně podpořil, také v telefonátech se západními lídry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 8 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 19 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 3 hhodinami
Načítání...