Mírový plán u ministrů EU prošel - nyní je prý na řadě Rusko

Lucemburk – Nová ukrajinská diplomacie pod vedením Pavlo Klimkina slaví první dílčí úspěch. Všichni ministři zahraničí EU na jednání v Lucemburku jednoznačně podpořili mírový plán prezidenta Petra Porošenka. Podle Klimkina by tak mělo učinit i Rusko, na což by právě státy EU měly naléhat. Pokud se tak v nejbližší době nestane, Unie podle některých zástupců znovu přitvrdí v hospodářských sankcích.

Klimkin dnes připomněl, že Rusko by k uklidnění situace na východě Ukrajiny mohlo přispět také skutečnou ochranou hranice, aby se přes ni nemohli přesouvat bojovníci či zbraně na Ukrajinu. Moskva by podle něj také měla zrušit dřívější usnesení ruského parlamentu, že prezident Vladimir Putin může na Ukrajině použít sílu. Ruská federace by také měla prostřednictvím svého vlivu zajistit okamžité propuštění pozorovatelů OBSE a dalších osob unesených ozbrojenými separatisty.

V pátek Ukrajina podepíše zbývající části asociační dohody s Unií. Dnes k tomu ministři zahraničí EU učinili potřebné právní kroky. „Pro mne bylo důležité slyšet jasnou podporu ze strany všech ministrů, je to symbol solidarity s Ukrajinou,“ poznamenal ukrajinský ministr. Dohoda podle něj není jen o tarifech a preferencích, je spojena také s přístupem na evropských trh. „Podle mého hodnocení přinese pracovní místa v mnoha oblastech a odvětvích,“ míní ukrajinský ministr.

Jednání v Lucemburku: Catherine Ashtonová a William Hague
Zdroj: ČTK/AP/Yves Logghe

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek uvedl, že osmadvacítka by měla využít všech prostředků, aby se konflikt podařilo zklidnit ještě tento týden. „Dali jsme jasně najevo, že odsuzujeme to současné dění, kdy na ruské straně stále není vidět ochota pomoci tomu procesu,“ řekl novinářům. Závěry dnešní schůzky jsou podle něj „jasnou výzvou Rusku, aby v procesu vzalo nějakou účast a pomohlo situaci řešit“.

Upozornil, že koncem týdne budou mít lídři zemí EU na summitu příležitost zhodnotit, zda uklidnění nastalo, a případně přitvrdit v unijních sankcích vůči Moskvě. Také podle britského ministra zahraničí Williama Haguea bude ruská odpověď na Porošenkův mírový plán základem pro rozhodování o dalších krocích Evropské unie.

Příměří se zatím zřejmě dodržuje, začaly debaty o plnění mírového plánu

Znesvářené strany na východní Ukrajině zřejmě začaly dodržovat klid zbraní. Ani armáda, ani povstalci zatím nehlásí žádné útoky ani oběti. Boje prý aktuálně nahradily rozhovory o plnění mírového plánu, kterých se účastní zástupci kyjevské vlády, Ruska, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a nepřímo přes prostředníky i reprezentanti proruských radikálů. Cílem je podle serveru Cenzor zastavení krveprolití a zachování jednoty Ukrajiny.

Příměří vyhlášené v pátek jednostranně prezidentem Petrem Porošenkem se přitom ještě o víkendu porušovalo, byť v neděli byla údajně situace o něco klidnější než v sobotu. Z útoků se vládní síly a proruští separatisté obviňovali vzájemně. Podle ukrajinských médií Porošenko v neděli večer požádal německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby se do řešení konfliktu osobně zapojila.

Zástupci diplomacie EU dnes také rozhodli o zahájení společné mise pro reformu ukrajinské policie. Na té by měli od léta spolupracovat také čeští odborníci. „Jedná se především o podporu bezpečnostního sektoru a o to, aby bezpečnostní složky v zemi fungovaly řádným způsobem a byly kontrolovány,“ popsal Zaorálek smysl chystané mise.

Zakáže Unie dovoz zboží z Krymu?

Unie zatím, hlavně kvůli jarní ruské anexi Krymu, zakázala vstup a zmrazila majetek šesti desítkám osob a několika firmám. Dnes by mohla zakázat dovoz zboží z poloostrova. Plošné sankce vůči Rusku unijní úřady v různých variantách pro případ potřeby chystají, lídři v minulosti hovořili o jejich spuštění při dalším zhoršení situace.

Zaorálek dnes v Lucemburku připomněl kroky EU vůči Rusku, například opět probíhající expertní jednání, které mají rozptýlit obavy Moskvy z dopadů ukrajinského podpisu asociační dohody. Zbývající část dohody by měla Ukrajina s EU podepsat tento pátek právě na unijním summitu. „To všechno jsou kroky, které vybízejí hlavně ruskou stranu k tomu, aby přehodnotila tu situaci a pomohla uklidnit situaci na Ukrajině,“ podotkl český ministr. Stále tak podle něj platí, že pokud Rusko tuto cestu nezvolí, má Unie připravena opatření, aby svůj postup vůči Moskvě přitvrdila.

„Rusko by nemělo mít pochyby, že v EU jsme připraveni tato opatření přijmout,“ dodal Brit Hague. Přestože Moskva Kyjev kritizuje, samotný Porošenkův mírový plán Putin opakovaně podpořil, také v telefonátech se západními lídry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady, potvrdil Teherán

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.
10:47Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý opět vrátily k růstu. Na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent přidala 3,2 procenta a uzavřela na 103,42 dolaru za barel. Od začátku měsíce zdražila o 40 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykázala nárůst ceny přes 3,6 procenta na 96,85 dolaru za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoKakaové boby nejdou na odbyt, dopady pociťují farmáři v západní Africe

Zatímco předloni kakaové boby kvůli suchu v cenách dosahovaly historických rekordů, teď nestojí ani třetinu. Silně to pociťují hlavně farmáři v Ghaně a Pobřeží slonoviny, kterým tak leží v zaplněných skladech nebo hnijí na stromech. Pokud nějaké prodali, ani téměř po půl roce za ně většinou nedostali zaplaceno. Někteří tak nemají ani na to, aby posílali děti do školy. Za pokles cen může dobrá úroda v době nižší poptávky. Řada producentů čokolády totiž začala právě kvůli předtím vysokým cenám vyrábět menší balení.
před 54 mminutami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 3 hhodinami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 4 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 5 hhodinami
Načítání...