Washington - Po téměř dvou letech byly dnes ve Washingtonu obnoveny přímé izraelsko-palestinské mírové rozhovory. Jednání vedou izraelský premiér Benjamin Netanjahu a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, prostředníkem rozhovorů je americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Podle Abbáse by mírová dohoda mohla být hotová do roka. Výsledkem jednání mají být podmínky pro vznik samostatného palestinského státu. Abbás a Netanjahu se dnes dohodli, že druhé kolo jejich jednání bude 14. a 15. září. Poté má rokování pokračovat každé dva týdny. Odborníci jsou v souvislosti s nadějí na úspěch rozhovorů opatrně optimističtí.
Clintonová na úvod jednání uvedla, že přítomnost izraelského premiéra a předsedy palestinské samosprávy u jednoho stolu je krokem k míru mezi oběma stranami. Také americký prezident Barack Obama vkládá do společné schůzky velké naděje. „Jsem přesvědčen, že premiér Netanjahu i prezident Abbás jsou muži, kteří stojí o mír. Obě strany naznačily, že jednání mohou být dokončena během jednoho roku. A jak jsem jim řekl, je to příležitost, která se nemusí brzy opakovat,“ prohlásil Obama.
Hillary Clintonová:
„Obě strany udělaly důležitý krok k osvobození svých národů od okovů historie, kterou nemůžeme změnit, směrem k budoucí důstojnosti a míru, jež mohou vytvořit jen ony samy.“
Netanjahu: Obě strany musí přistoupit na bolestivé ústupky
Podle Netanjahua může být míru dosaženo jen tehdy, pokud obě strany přistoupí na bolestivé ústupky. Úspěch rozhovorů podle něj musí stát na dvou pilířích - bezpečnosti a legitimitě. Izrael například požaduje, aby budoucí palestinský stát nebyl ozbrojený. Tel Aviv také chce mít vojenskou přítomnost v údolí řeky Jordán, aby zabránil případnému pašování zbraní či bojovníků do Palestiny z Jordánska. Izraeli rovněž jde o to, aby Palestinci nezpochybňovali jeho legitimitu jako židovského státu. Abbás zase vyzval Izrael, aby zastavil veškerou výstavbu na okupovaných palestinských územích a aby zrušil blokádu pásma Gazy.
Netanjahu a Abbás se dnes dohodli, že druhé kolo jejich jednání bude 14. a 15. září v Egyptě. Poté má rokování pokračovat každé dva týdny. Kromě toho budou souběžně jednat expertní týmy z obou stran.
Přestože obnovení mírových rozhovorů provází spíše skeptická nálada, hlavní aktéři shodně naznačují svou otevřenost. „Přijel jsem sem proto, abych pomohl najít historický kompromis, který umožní oběma našim národům žít v míru, bezpečí a důstojnosti. Nepřijel jsem kvůli vzájemnému obviňování a hledání výmluv, jsem tu kvůli hledání řešení,“ řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Podobně se vyjádřil i předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás: „Jsme si vědomi těžkostí a překážek, které před námi leží. Zároveň vás ale ujišťuji, že jsme připraveni ctít své závazky a plnit z nich plynoucí povinnosti, k čemuž vyzývám i izraelskou stranu, a to včetně závazku ke zmražení výstavby všech osad.“
A je to právě otázka rozšiřování židovských osad na okupovaném území, která momentálně představuje největší hrozbu pro další osud jednání. Moratorium, které izraelská vláda na výstavbu uvalila, vyprší už 26. září. Co bude dál, je nejisté. Palestinci varovali, že pokud Izrael moratorium neprodlouží, mírová jednání přeruší.
Panovaly také obavy, že mírové rozhovory by mohl ohrozit úterní útok, při kterém v Hebronu palestinští ozbrojenci zastřelili čtyři Izraelce. Netanjahu ale ve Washingtonu ujistil, že teroristé nezabrání mírovému vývoji. Osadnická rada nicméně v reakci na atentáty začala rozesílat výzvy k obnovení výstavby. Nad rozhovory se ale vznášejí i další stíny, jako jsou dlouhá léta nedořešené otázky návratu palestinských uprchlíků nebo třeba status Jeruzaléma.
Palestinské radikální hnutí Hamas washingtonské rozhovory odsoudilo a zároveň oznámilo, že ve svých útocích na Izraelce nepřestane. Od úterý provedli ozbrojenci Hamasu už dva útoky na židovské osadníky na západním břehu Jordánu. Ten mají na rozdíl od pásma Gazy pod kontrolou jejich konkurenti z hnutí Fatah vedeného Abbásem.
