Brusel - V Bruselu se dnes sešli ministři zahraničí Evropské unie k rusko-gruzínské krizi. Navázali tím na neformální schůzku v Avignonu z 6. září. Česko zastupuje šéf diplomacie Karel Schwarzenberg a vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Hlavním tématem rozhovorů je vyslání 200členné pozorovatelské mise do Gruzie. Pracovat má od 1. října. Ministři zároveň prodiskutují i svolání dárcovské konference na pomoc Gruzii poškozené srpnovým konfliktem s Moskvou. Tématem jednání je i Zimbabwe a Srbsko.
Po příjezdu na zasedání eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová prohlásila, že Evropská komise poskytne Gruzii do roku 2010 pomoc ve výši až 500 milionů eur (12 miliard korun).
EU sankce na Zimbabwe nerozšíří
Ministři se dnes také dohodli, že Evropská unie zatím nebude rozšiřovat sankce vůči předákům režimu zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho a vůči firmám, které jsou s tímto režimem spojené. Dodali také, že zváží poskytnutí ekonomické pomoci Zimbabwe, kterou sužuje vážná ekonomická krize s inflací v řádu milionů procent.
Brusel sankce na Zimbabwe uvalil mimo jiné kvůli průběhu voleb a politické situaci v zemi. Původně se počítalo s tím, že by se seznam mohl po dnešním zasedání rozšířit o další osoby. Důvodem odkladu rozhodnutí je změna situace v Zimbabwe, kde prezident Mugabe podepsal s opozicí dohodu o rozdělení moci v zemi. Ministři zahraničí EU ale vyjádřili znepokojení nad humanitární situací v zemi.
Ministři jednali také o slbližování Srbska a EU
Šéfové diplomacií jednali také o přibližování Srbska unii. Zaměřili se na spolupráci Bělehradu při stíhání lidí podezřelých z válečných zločinů, ministrům podal zprávu hlavní žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Serge Brammertz. Ministři zvažují, zda by unie neměla nějak pozitivně zareagovat na to, že Bělehrad dopadl a předal do Haagu bývalého vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče. Konkrétně by mohlo jít o možnost odblokování některých obchodních částí stabilizační a asociační dohody se Srbskem, jejíž ratifikace v EU zatím kvůli nedostatečné spolupráci Srbska s ICTY nezačala. Proti tomu se ale staví Nizozemsko, které požaduje vydání i dalších lidí obviněných z válečných zločinů - generála Ratka Mladiče a předáka chorvatských Srbů Gorana Hadžiče.
