Moskva - Od 1. března už na pořádek v ruských městech nebude dohlížet milice, ale policie. Změna názvu je součástí reformy prezidenta Dmitrije Medvěděva. Ruské pořádkové síly jsou dlouhodobě terčem kritiky za brutalitu, korupci a podíl na další kriminalitě. Rusové jsou ale ke změnám skeptičtí. Skoro dvě třetiny nevěří, že se něco změní. Milice byla přežitkem ze sovětských dob. Modernímu Rusku podle prezidenta víc sluší policie. Nejviditelnější část reformy má velkou symboliku. Skandály pověstná ruská policie ale potřebuje daleko hlubší změny.
„Trpí stejnými neduhy jako celá ruská společnost – úplatky, styky s mafií,“ tvrdí politolog Nikolaj Petrov z centrum Carnegie. Podle něj tkví problém v tom, zda se může policie reformovat sama a zevnitř, jak to navrhl prezident. „Myslet si, že ji přejmenujeme a všechno se změní k lepšímu, je naivní,“ dodává.
Stává se to každou chvíli – policista má těžkou ruku a snadno stiskne spoušť. Třeba zastřelí řidiče sněžného pluhu, který mu narazí do auta, nebo zadrženého u výslechu. Vydírání, mučení, opilství. Výčet prohřešků ruských strážců zákona je dlouhý.
Samostatnou kapitolou jsou pak úplatky. Sdružení Advokáti pro lidská práva přineslo děsivé odhalení. Specialista na boj s organizovaným zločinem si měsíčně může přijít v přepočtu na 390 tisíc korun. Dopravní policista na sto tisíc. Někteří řidiče pravidelně vydírají. Místo u dopravní policie se kupuje za milion korun.
„Dvě třetiny občanů policii nedůvěřují,“ říká Denis Volkov z Nezávislého centra pro výzkum veřejného mínění v Levadě. Podle ochránců práv se z reformy vytratilo to hlavní – omezení obušků, bití žen nebo domovní prohlídky bez příčiny. „Není schopná změnit policejní zvůli. Není to v zákoně, ale v praxi. Nikde se nepíše, jak mají policisté jednat s občany,“ vysvětluje Taťána Lokšinová z organizace Human Rights Watch. Za policejní násilí Rusko pravidelně kritizuje evropský soud. Jen osm procent případů úřady vyšetří a potrestají.
