Tokio – Miliardy ze státní pokladny, které měli dostat lidé zasažení zemětřesením v roce 2011 v Japonsku, byly prý vynaloženy na projekty, jež s katastrofou nikterak nesouvisely. Peníze tak putovaly například na počítání želv nebo na propagaci vína a sýrů. Ministerstvo sociálních věcí obhajovalo způsob utrácení finanční podpory s tím, že peníze byly rozdány po celé zemi s dobrými úmysly.
List Asahi šimbun zjišťoval u místních úřadů, co se stalo s 200 miliardami jenů (asi 39 miliard korun), které Tokio vyčlenilo na hospodářskou obnovu oblastí postižených přírodním neštěstím. Ve 38 prefekturách, které se nacházejí mimo postižený severovýchod země, nebylo 97 procent lidí zapojených do projektů podporovaných ze zmíněných veřejných fondů nijak spojeno s oblastí katastrofy. Ministerstvo sociálních věcí argumentuje tím, že lidé poznamenaní katastrofou žijí po celém Japonsku.
Při zemětřesení a následném tsunami zahynulo 11. března 2011 v severovýchodním Japonsku více než 18 000 lidí. Rozsáhlé pobřežní oblasti byly zdevastovány a statisíce lidí ztratily při katastrofě své domovy. Tsunami rovněž poškodilo jadernou elektrárnu Fukušima, což způsobilo největší nukleární katastrofu od Černobylu.
V jednom z měst v jižní prefektuře Kagošima, která leží asi 1 300 kilometrů od zničeného města Išinomaki, byly investovány tři miliony jenů (592 000 korun) na ochranu a pozorování mořských želv. Deset lidí mělo za úkol tyto živočichy počítat, když vylézají na břeh, a upozorňovat zvědavce, aby želvy nerušili. „Jen jsme ty želvy počítali, neměli jsme ani za úkol přemísťovat jejich vajíčka na bezpečná místa nebo něco takového,“ uvedl jeden z pověřených lidí.
