Migranti prorazili plot na řecko-makedonské hranici. Policie použila slzný plyn

Makedonská policie musela zasáhnout proti několika stovkám migrantů u řecko-makedonského hraničního přechodu Idomeni-Gevgelija, kteří tam násilně porazili hraniční plot. Makedonská policie proti nim musela použít slzný plyn. Kvůli hromadícím se uprchlíkům na řeckém území připravuje Evropská komise zemi nouzovou pomoc. Podle odhadů médií by Unie měla do Řecka poslal kolem půl miliardy eur. Peníze mají jít na posílení ubytovacích kapacit a zlepšení ochrany vnějšch hranic.

Vzrušení a následný frontální útok na hraniční přechod Idomeni-Gevgelija vypukly poté, co se roznesla nepravdivá zpráva, že Makedonie po čtyřech dnech otevřela hranice, navíc pro všechny uprchlíky, kteří chtějí pokračovat dál do Evropy. 

V řeckém městečku Jannitsa, ležícím zhruba 50 kilometrů severozápadně od Soluně, o víkendu vyhořely téměř do základů halové prostory. Dřívější kasárny měly posloužit jako uprchlický tábor pro přibližně čtyři tisíce migrantů. Podle přesvědčení hasičů a starosty Grigorise Stamkose jde o dílo žhářů.

Městečko je vzdálené asi 60 kilometrů od přechodu Idomeni-Gevgelij, kde podle odhadu policie čeká na povolení vstupu do Makedonie kolem osmi tisíc lidí, ale makedonské úřady jich do země vpouštějí jen málo. V neděli mohlo hranici překročit pouze 305 uprchlíků, uvedla tamní policie.

Makedonie už více než týden výrazně omezuje denní kvótu pro vstup běženců na své území. Prakticky všichni tito lidé chtějí pokračovat v cestě do bohatších zemí Evropské unie. Skopje následuje v dominovém efektu obdobná opatření států ležících na takzvané balkánské migrační trase - přes Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko až po Rakousko.

Proud migrantů přicházejících do Řecka přitom nadále nepolevuje. V pondělí ráno jich připlulo do Pirea kolem 1800. Jde o lidi, kteří se v předchozích dnech dostali z Turecka na řecké ostrovy v Egejském moři. Stovky uprchlíků musely noc z neděle na pondělí strávit v centru Atén pod otevřeným nebem.

Evropská komise připravuje Řecku nouzovou pomoc

Kvůli stále většímu množství uprchlíků na území Řecka připravuje Evropská komise plán nouzové pomoci. Podle mluvčí komise Miny Andreevové má pomoc směřovat k posílení přijímacích a ubytovacích kapacit v zemi pro uprchlíky a ke zlepšení kontroly vnějších hranic. Financování má být využito na přesun žadatelů o azyl do zbytku členských států EU a na vyhošťování těch migrantů, na které se potřeba azylu nevztahuje.

„Jsou tu nouzové finanční prostředky, které mohou být vyplaceny poměrně rychle. Právě jsme obdrželi analýzu potřeb (z Řecka) a snažíme se na to navázat tak rychle, jak jen to je možné,“ uvedla mluvčí.

Řecká agentura AMPE odhaduje, že by pomoc mohla dosáhnout asi půl miliardy eur. List The Wall Street Journal uvádí, že částka dosáhne 700 milionů eur. Podle jeho informací půjde o program na tři roky a peníze budou směřovat i do dalších zemí EU stižených migrační krizí. Plán by měl být Evropskou komisí schválen už na jejím středečním zasedání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn, či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 11 mminutami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 1 hhodinou

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 2 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 4 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 4 hhodinami
Načítání...