Michnik: Jsem intelektuálním magnátem

Praha - Polský historik a novinář Adam Michnik dnes obdrží občanskou cenu Hanno R. Ellenbogenové, kterou uděluje Pražská společnost pro mezinárodní spolupráci za překonávání bariér mezi národy. Michnik v exkluzivním rozhovoru pro ČT24 řekl, že bere ocenění jako výraz uznání pro noviny, které založil. V minulosti stejnou cenu obdrželi například Václav Havel nebo Madeleine Albrightová.

Adam Michnik, polský historik, esejista a publicista a zakládající šéfredaktor polského deníku Gazeta Wyborcza dnes v Praze převezme občanskou cenu Hanno R. Ellenbogenové, která se každoročně uděluje jako projev uznání za činnost v oblasti mezinárodních vztahů. 

Michnik to vnímá jako ocenění pro Gazetu Wyborczu, kterou dodnes vede. „Je to výraz uznání pro noviny. Noviny, které jsou často možná kontroverzní, kritizují další a další vlády… Jsme trvalou oporou demokratických svobod,“ okomentoval to Michnik. Kromě toho je to prý také ocenění politických formací, do kterých se zapojil. 

12 minut
Rozhovor s Adamem Michnikem
Zdroj: ČT24

Adam Michnik:

„Naše společnost pochopila, že čím více se od našich sousedů učíme, tím více na tom naše společnost získává. Jsme bohatší a stáváme se lepšími lidmi.“

Michnik působil v 70. a 80. letech 20. století jako politický aktivista. Kriticky se vyjadřoval k polskému komunistickému režimu. Několikrát byl proto zatčen, 6 let strávil ve vězení. V roce 1976 se stal spoluzakladatelem KOR (Komitet Obrony Robotników - Rada obrany dělníků). Byl také jedním z vůdců nezávislého odborového hnutí Solidarita. V roce 1989 se dostal do polského parlamentu. V témže roce se stal šéfredaktorem polského deníku Gazeta Wyborcza. 

Dnes se věnuje především spisovatelské a novinářské práci. Označení, že je mediální magnát, ale odmítá. „Jsem intelektuálním magnátem… Pokud jde o peníze, netrpím,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24. 

Možná i proto věnuje Michnik finanční obnos, který dostávají laureáti spolu s cenou Hanno R. Ellenbogenové, mladým polským spisovatelům a novinářům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 5 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 13 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 29 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 4 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...