Mexický prezident chce po únosu studentů změnit ústavu

Ciudad de México – Mexický prezident Enrique Peña Nieto plánuje změnit ústavu a zabránit tomu, aby organizovaný zločin prorůstal do policie i místních úřadů. Hodlá zavést přísné kontroly policistů i tvrdé tresty za korupci. Zemí už týdny otřásají protesty kvůli únosu čtyř desítek studentů. Podle vyšetřovatelů je zkorumpovaná policie nechala zavraždit členy zločineckého gangu.

Mexický prezident vystoupil jen několik hodin poté, co ve státě Gerrero na jihu Mexika našla policie u silnice jedenáct mrtvých těl a vedle nich vzkaz od vrahů. Ve stejné oblasti přitom před dvěma měsíci zmizely desítky studentů. „Vedení města bylo součástí zločinecké organizace, místní policisté byli ve skutečnosti zločinci. Mexiko nemůže takto dál. Po tom, co se stalo, se Mexiko musí změnit,“ prohlásil Nieto.

Policie je ve středoamerické zemi všudypřítomná, místní policejní složky ale často přímo spolupracují s gangy. Navíc jsou roztříštěné a řešení nejpalčivějších problémů si přehazují mezi sebou. Rozsáhlé změny ústavy, které hlava mexického státu avizovala, mají přinést tvrdé tresty a nové kompetence pro federální úřady.

„Nový zákon zavede mechanismus, díky kterému bude moci federální vláda kontrolovat obce a jejich služby. V krajním případě bude moci i rozpustit radnici, pokud bude existovat dostatek důkazů pro to, že jsou místní úřady napojeny na organizovaný zločin,“ vysvětlil Nieto. Městskou policii by pak podle návrhu měla nahradit státní.

Nahrávám video

Prezident tak reaguje na ostrou kritiku, které čelí od únosu studentů, k němuž došlo na konci září. Více než čtyři desítky mladých lidí tehdy ve městě Iguala ve státě Guerrero podle vyšetřovatelů odvlekla policie a předala je zločinecké organizaci Guerreros Unidos (Sjednocení válečníci). Dva její členové se už přiznali, že studenty zabili a spálili. Celý zásah údajně nařídil starosta města Iguala José Luis Abarca. Chtěl tak prý studentům zabránit, aby rušili projev jeho manželky. Starostu i s chotí po několika týdnech na útěku policie zadržela.

V minulých týdnech vyšly kvůli únosu a vraždě studentů do ulic opakovaně desítky tisíc lidí. Demonstrace provázely potyčky s policií, při nichž létaly kameny i zápalné lahve (více zde).

S násilím a organizovaným zločinem se Mexiko potýká dlouhodobě – ve státech, jako je Gerrero, Sinaloa nebo Chalisco, padly za oběť drogovým válkám v posledních letech desetitisíce lidí. Vedle legislativní ofenzivy teď prezident vyzval i k vojenské akci – do nejnebezpečnějších oblastí zamíří vojáci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 43 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...