Mexický prezident chce po únosu studentů změnit ústavu

Ciudad de México – Mexický prezident Enrique Peña Nieto plánuje změnit ústavu a zabránit tomu, aby organizovaný zločin prorůstal do policie i místních úřadů. Hodlá zavést přísné kontroly policistů i tvrdé tresty za korupci. Zemí už týdny otřásají protesty kvůli únosu čtyř desítek studentů. Podle vyšetřovatelů je zkorumpovaná policie nechala zavraždit členy zločineckého gangu.

Mexický prezident vystoupil jen několik hodin poté, co ve státě Gerrero na jihu Mexika našla policie u silnice jedenáct mrtvých těl a vedle nich vzkaz od vrahů. Ve stejné oblasti přitom před dvěma měsíci zmizely desítky studentů. „Vedení města bylo součástí zločinecké organizace, místní policisté byli ve skutečnosti zločinci. Mexiko nemůže takto dál. Po tom, co se stalo, se Mexiko musí změnit,“ prohlásil Nieto.

Policie je ve středoamerické zemi všudypřítomná, místní policejní složky ale často přímo spolupracují s gangy. Navíc jsou roztříštěné a řešení nejpalčivějších problémů si přehazují mezi sebou. Rozsáhlé změny ústavy, které hlava mexického státu avizovala, mají přinést tvrdé tresty a nové kompetence pro federální úřady.

„Nový zákon zavede mechanismus, díky kterému bude moci federální vláda kontrolovat obce a jejich služby. V krajním případě bude moci i rozpustit radnici, pokud bude existovat dostatek důkazů pro to, že jsou místní úřady napojeny na organizovaný zločin,“ vysvětlil Nieto. Městskou policii by pak podle návrhu měla nahradit státní.

2 minuty
Mexický prezident chce po únosu studentů změnit ústavu
Zdroj: ČT24

Prezident tak reaguje na ostrou kritiku, které čelí od únosu studentů, k němuž došlo na konci září. Více než čtyři desítky mladých lidí tehdy ve městě Iguala ve státě Guerrero podle vyšetřovatelů odvlekla policie a předala je zločinecké organizaci Guerreros Unidos (Sjednocení válečníci). Dva její členové se už přiznali, že studenty zabili a spálili. Celý zásah údajně nařídil starosta města Iguala José Luis Abarca. Chtěl tak prý studentům zabránit, aby rušili projev jeho manželky. Starostu i s chotí po několika týdnech na útěku policie zadržela.

V minulých týdnech vyšly kvůli únosu a vraždě studentů do ulic opakovaně desítky tisíc lidí. Demonstrace provázely potyčky s policií, při nichž létaly kameny i zápalné lahve (více zde).

S násilím a organizovaným zločinem se Mexiko potýká dlouhodobě – ve státech, jako je Gerrero, Sinaloa nebo Chalisco, padly za oběť drogovým válkám v posledních letech desetitisíce lidí. Vedle legislativní ofenzivy teď prezident vyzval i k vojenské akci – do nejnebezpečnějších oblastí zamíří vojáci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 13 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 37 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 54 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...