Mexikem hýbou masové protesty kvůli zásadnímu zvýšení cen pohonných hmot. Vláda zrušila dotování benzinu a od prvního ledna ceny zvedla o pětinu. S tím ale rostou i životní náklady Mexičanů. Ti proto vyšli do ulic a požadují odstoupení prezidenta Peni Nieta.
Vláda v rámci energetické reformy zvýšila ceny pohonných hmot o 20 procent. Za 4 litry benzinu tak Mexičané dají stejnou částku, jako je minimální denní mzda.
Spolu s pohonnými hmotami přímou úměrou roste i cena základních potravin. Až o 30 procent víc lidé zaplatí i za světlo a elektřinu. Drobní podnikatelé se bojí o budoucnost svých živností. Ve hře je i zdražení služeb veřejné dopravy.
Náladu v zemi ilustrují stovky vyrabovaných obchodů. Řidiči na víc než třicet hodin zablokovali silnice. Stávkuje se i na čerpacích stanicích. Střety s policií si vyžádaly desítku obětí. Za mřížemi skončilo přes patnáct set lidí.
Prezidentovi Peňu Nietovi očividně teče do bot. Jeho prohlášení o kroku nutném ke stabilizaci tamní ekonomiky lidem nestačilo. Teď slibuje nastavení cenového stropu. Peníze na to chce vzít z platů vládních úředníků. „Ujišťuji vás, že uděláme vše nutné k tomu, aby úprava cen benzinu měla co nejmenší dopad na rodinné rozpočty,“ uvedl prezident Nieto.
Ještě před jedenácti lety bylo Mexiko v těžbě ropy na sedmém místě. Teď dováží víc než polovinu pohonných hmot, které spotřebuje. Palivo v zemi stojí víc než ve Spojených státech a experti navíc varují před vysokou inflací.
