Merkelová: Vojenský zásah Unie na Ukrajině nečekejte

Berlín/Kyjev - Evropská unie vylučuje možnost vojenského zapojení do konfliktu na Ukrajině. Na Dni německého průmyslu v Berlíně to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Evropské sankce proti Rusku je ale podle kancléřky třeba zachovat. Proruští povstalci na východě Ukrajiny mezitím ohlásili, že začali stahovat svá děla od frontové linie. Kyjev to ovšem zatím nepotvrdil.

Merkelová se zasazuje o to, aby Unie nadále vyvíjela tlak na Moskvu prostřednictvím sankcí, aby Rusko přestalo narušovat územní celistvost Ukrajiny. „Sankce nejsou samoúčelné. Byly a jsou přijímány teprve v okamžiku, kdy jsou nevyhnutelné. Vylučujeme možnost vojenského konfliktu, na druhé straně ale je třeba dát jasně najevo, že nepřistoupíme na porušování určitých principů,“ uvedla německá kancléřka. 

Vedení ruského plynárenského gigantu Gazprom dnes oznámilo, že zvládne nahradit veškerá zařízení, která podléhají západním sankcím. Postihy tak podle představitelů Gazpromu nebudou mít na těžbu a zpracování suroviny žádný vliv. Odrazit by se neměly ani v plánovaných dodávkách plynu i ropy. Rusko už dříve uzavřelo rozsáhlé kontrakty s Čínou.  

Stabilita a mír jsou zásadní podmínky pro hospodářský rozvoj evropských zemí, zdůraznila Merkelová. „Není to bezvýznamný konflikt, má zásadní význam. Protože pokud přestane v Evropě platit územní celistvost jako nedotknutelný a nezpochybnitelný princip, pak je ohroženo i mírové soužití v Evropě. Ukrajina má jako každý suverénní stát právo sama si rozhodnout o svém mezinárodním směřování,“ konstatovala Merkelová. 

„Myslím si, že s tímto postojem – že si Evropa nebude chtít pálit prsty - Moskva počítala, už když se do toho 'dobrodružství' pouštěla,“ konstatoval rusista Milan Dvořák s tím, že sankce skutečně mají smysl. Už nyní se v Rusku zvedají ceny potravin. „Ve chvíli, kdy lidem začne děravět kapsa, dokážou se ozvat i lidé v Rusku,“ domnívá se rusista.

Situace v Doněcku
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Stahujeme těžkou techniku, oznámili proruští rebelové 

Podle dohody o příměří mají obě strany konfliktu stáhnout své těžké zbraně o 15 kilometrů od frontové linie, aby tak vznikla nárazníková zóna. Už dříve tento krok učinila ukrajinská armáda, nyní začali stahovat svá děla i separatisté. „Stáhli jsme dělostřelectvo, ale jen v těch místech, kde se obdobně zachovaly i ukrajinské vládní jednotky. Tam, odkud Ukrajinci děla nestáhli, jsme tak rovněž neučinili,“ řekl dnes „premiér“ doněckých rebelů Alexandr Zacharčenko.  

O částečném stažení těžkých zbraní informovali také rebelové v sousední Luhanské oblasti, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Ukrajinská strana ale tyto informace dosud nepotvrdila. 

  • Milan Dvořák, rusista: "Každý další den, po který trvá zastavení palby, trochu přispívá k uklidnění. Cíle na obou stranách jsou ale pořád tak diametrálně rozlišné, že kdykoli se může opět něco strhnout." 

Mluvčí ukrajinského velení Andrij Lysenko v pondělí večer hovořil o tom, že armáda začala s přípravami ke stažení těžké bojové techniky na vzdálenost 15 kilometrů od osídlených míst. Podle Lysenka stahování umožnil fakt, že útoky povstaleckého dělostřelectva ustaly a palba proti pozicím ukrajinské armády není vedena ani z ruského území.   

Klid, nebo střelba? Z Doněcku přicházejí protichůdné zprávy 

Boje na východě Ukrajiny si za pět měsíců vyžádaly přes 3 000 obětí na životech. Další civilista podle doněcké radnice zahynul v pondělí při dělostřeleckém ostřelování. Dnes ráno ale ve městě podle agentury Unian panoval klid. Naopak podle zpravodaje agentury AFP se ráno opět střílelo z těžkých zbraní u doněckého letiště, které zůstává v rukou ukrajinských vojáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 6 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 16 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 43 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...